Most do minulosti
"Díky," hlesnu a mám se k odchodu. Očima mě požádá, abych ještě zůstala. "Do hlavního systému tu nemůžeme, máme jen to, co potřebujeme pro svou práci," doplní mi informace o našich pravomocech. "Jo, a potřebuju s tebou něco probrat, ale je to takový, no, delikátní." Přemůžu nevolnost a přikývnu. "Teď ne, stavím se za tebou." Otevře horní šuplík podruhé, pohlédne dovnitř a zase ho zavře. Pak se otočí ke svému počítači.
Vrátím se do svojí minikanceláře. Můj počítač pilně okupuje Kačenka hrající jakési hry a já okamžitě zadoufám, že to správce nemůže nijak zjistit. Stačí, že tu visí ve vzduchu jeden malér. Kde je Marilyn, tam se něco semele. Vedení netuší, co si sem nasadilo. Zodpovědná osoba má tajemství a větší než malé. Její jediná podřízená přitahuje maléry kosmickou silou. Ještě větší námahu musím vynaložit já, abych se dostala ke svému počítači.
Vyřídím několik dotazů, zkouknu nové případy. Nic převratného, až na ranní silný zážitek normální pracovní den. Malou strčím ke Káje do hracího koutku a vydám se na běžnou návštěvu oddělení. "Medička?" zeptá se sebejistě nový obličej s pohledem upřeným na lem šatů vykukující pod pláštěm. Nevím hned, co odpovědět. Naštěstí nemusím šroubovat mozkové závity, náhodný kolemjdoucí alias primář Slepička odpoví za mě. "Kdepak, slečna je z konzultačního, dneska nám pomohla s jedním zapeklitým případem," pochválí mě a pokračuje v cestě. Bůh v bílém si mě rázem přestane všímat, zatímco já stojím jak opařená. "Slečna" mi už dlouho nikdo neřekl. Moje zásluhy také nejsou bůhvíjaké, na tohle by přišli sami.
"Tady nám něco uniklo," postěžuje si sloužící lékařka nad jednou pořádně tlustou složkou. "Máme neobvyklou reakci." Poznamenám si jméno a nemocniční kód a slíbím co nejrychlejší odpověď. Mám téměř jasno už z letmého pohledu do karty, ale musím si být jistá, musím mít odpověď podloženou. "Jinak nic nemáme," uzavře to paní doktorka. "Vy k nám také ne?" Zakroutím hlavou a vrátím se k sobě. U počítače mi tentokrát sedí Kája.
"To je provokace," neudržím se. "U mě je tvoje dítě, to je nezmar!" oznámí mi pobaveně. "A já nemůžu pracovat, tak jsem tady na tu konzultaci. Snaž se, odměna bude sladká," zamrká na mě a já vím, že má pro mě slíbené informace.
TENTO PŘÍBĚH JE SMYŠLENÝ.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené