Benelux 2014 (III.)

Letní dovolená je v nedohlednu, ve hvězdách, nebo možná ve tmě, tak proč si nedopřát aspoň nějakou jarní? Třetí díl cestopisu.

3. den 28.4.2014

Navzdory pozdní večerce se probudím už před budíkem, nasnídám se a zkulturním, nakonec na moje poměry stejně mírně nestíhám. Dolů dorazím minutu před osmou, ale nijak to nevadí, jsem mezi prvními a hlavně bus nikde. Plánovaný odjezd se zpozdí o deset minut, což se neobejde bez připomínek o nabitém programu. Do Brugg dorazíme před desátou, stanoviště busu je mimo obdržený výřez mapy, takže mám trochu problém s orientací. Nakonec se vydám s davem, jenže se připletu do jiného, zřejmě se jedná o zájezd klubu seniorů bůhví odkud, takže naše definitivně ztratím. Nápis Mariastraat vidím neuvěřitelně ráda, konečně získám orientaci a prohlídku kostela zvládnu bez újmy. V pekárně nad náměstím nakoupím nějaké koláčky a kávu, prodavačka začne anglicky, takže se o francouzštinu už ani nesnažím. Vydám se hledat kanály kvůli projížďce na lodičce, ale najdu jen zátočinu, kde nic nejede. Tím mi dojde, že mapka od průvodkyň neobsahuje ani tyto údaje, stejně jako jsme nedostali varování před bezohlednými cyklisty.

Následně opět zabloudím ve snaze najít muzeum čokolády, vchod je tak nenápadný, že dvakrát projdu kolem bez povšimnutí. Muzeum je plné vůně dobré čokolády, navíc malá tabulka a ochutnávka polotovaru tří barev je součástí vstupenky. Takže to opravdu stojí za to, zvlášť když na závěr můžeme sledovat výrobu pralinek, které kuchtík posléze návštěvníkům rozdá. O kolování pytlíků s polotovary nejrůznějších druhů a sil čokolády radši nemluvím, skupina Němců si bere po hrstech, tak je to dobré!

Namlsaná najdu orientační plánek a brzy i lodičky, koupím si lístek a zasednu dole na lavičku mezi další turisty. Projížďka po kanálech nemá chybu, nizoučké mosty, krásné výhledy a hlavně spousta kachen s malými kačenkami, nechybí ani labutě a jejich „ošklivá káčátka“. Pak už je čas na oběd, na místní kuchyni mě podle brožurky opravdu neutáhnete a hranolky jsem měla včera, takže skončím na panini. Najím se na lavičce v zákoutí a na náměstí napíšu pohledy. U schránky zaváhám, vypadá jako hydrant s dírou, dojde to vůbec? Vydám se pomalu zpátky, cestou si ještě dám druhou dávku kofeinu a na třetí pokus si zvládnu prohlédnout i katedrálu, škoda, že čas už začíná tlačit. Na místě odjezdu jsem nakonec brzy, takže si s dalšími ještě prohlédneme místní infocentrum a můžeme jít čekat na odvoz. Mě chytí pro změnu obsese, že jsem napsala na pohledy špatné adresy.

Cesta do Gentu je poměrně dlouhá, a když dorazíme, z otevírací doby památek moc nezbývá. Zato se dozvíme, že cyklisté tu mají nepsanou absolutní přednost a kvůli chodcům zpomalovat nebudou, aha! Na pěší zóně mě zastaví jakási aktivistka od hnutí, které vůbec neznám, tak aspoň slíbím doplnění znalostí při nejbližší příležitosti. Koupím si belgickou vafli, vlastně není tak špatná, jak si je pamatuji z doby, kdy frčely u nás! Stejně jako kostely a spol. zavírají i obchody, navíc tu snad nikde neprodávají jídlo nebo co, až na poslední chvíli objevím velký obchodní dům přímo u nádraží, kam má přijet bus. Do ohlášené doby odjezdu zbývá čtvrt hodiny, takže větší nákup nepřipadá v úvahu. V kavárně si poručím aspoň koláč na snídani, slečna mě buď špatně slyšela, nebo se snaží už zboží zbavit, místo jednoho kusu mi do sáčku naloží rovnou dva, ale možná to vadit nebude. Projevila se mi totiž obvyklá dovolenková žravost, a to navzdory přetrvávající únavě.

V Antverpách ještě rychle vyběhnu do Lidlu vedle hotelu, kde koupím pár piv, něco našim a něco sobě, až budu schopná. Na pokoji se jen otočíme a už je čas na večerní procházku městem. Je poměrně dlouhá, ale je znát, že jsme na západě, ještě po deváté je docela světlo. Hospodu pracně zamluvenou průvodkyněmi z abstinenčních důvodů zatáhnu a vydám se zpátky na pokoj, naštěstí nejdu sama. Nemít klíče je nezvyk, ale kód 246323 vyťukat zvládnu a dostanu se do pokojíčku. Jen co se vykoupu, začnou se vracet lidi z hospody, to tam dlouho nevydrželi! Navzdory únavě se začtu tak, že zhasnu opět až v jedenáct.

/Původně sepsáno za účelem pozdějšího vzpomínání.