Tati, jak vypadá Ježíšek?
Myslím, že to byly poslední Vánoce v Praze, před útěkem naší rodiny za přírodou a lesy. Svět byl ještě bezva a nebylo třeba bát se poznání. A že některé věci byly opravdu záhadné!
Bylo to vážně divné. Ten neznámý pán vždycky věděl, co by se mi hodilo. Ne jako obyčejné návštěvy, které vytrvale nosily autíčka nebo v lepším případě stavebnice. Naši před pár lety rozhlásili, že čekají kluka. A právě tohle si zřejmě všichni pamatovali, navíc nám mamka z praktických důvodů udržovala vcelku neholčičí exteriér. Ale Ježíšek zřejmě ví všechno. Jak to zjistil, když jsme se nikdy nesetkali?
"Mamí, jak vypadá Ježíšek?" Vybalila jsem záludnou otázku po nadílce zahrnující postýlku pro panenky a nové peřinky do kočárku. Zase věděl, co přinést! "Nevím," zněla odpověď. To jako dospělí nevědí všechno? "A jak ví, co mi má přinést?" Nedala jsem se odbýt. Tentokrát se odpověď ani nekonala. Navíc se mezi naším odchodem do dětského pokoje a zazvoněním zvonečku určitě neotevřely dveře od bytu. Bylo to celé záhadné. "Jak se dostane dovnitř?" Zkusila jsem rozluštit další záhadu. "Oknem," odpověděla mamka nenadšeně. Ale obývák přece nebyl vyvětraný! Byla zima, nedávno otevřené okno by se poznalo. Prý projde ZAVŘENÝM oknem i s těmi dárky...
"A jak ví, co mi má přinést?" Vytáhla jsem nakonec i tu největší záhadu. "Táta to s ním vždycky domluví." Jasně, táta s námi v děcáku nečekal. MOHL být v obýváku PŘEDTÍM, než zvoneček zazvonil. Ten bude vědět, jak Ježíšek vypadá! Zbývalo už jen počkat, až se mi druhý z rodičů připlete do cesty.
"Tatí, jak vypadá Ježíšek?" Pronesla jsem svůj dotaz podruhé. Odpověď byla stejná jako od mamky! "Jak nevíš?" Nedala jsem se odradit. "Vždyť jsi s ním mluvil, vždycky s ním domlouváš, co mi má dát!" "To jo, ale musím stát zády, jinak by se Ježíšek lekl a nenechal by tu nic," vyklouzl nakonec táta z prekérní situace. A já se nedozvěděla NIC.
Viděla jsem malého Ježíška v jesličkách v kostele, kam se chodilo jen o Vánocích. Ale už určitě dávno vyrostl. Mimino přece NEMŮŽE zvládnout něco takového, jako je vánoční nadílka. V knížkách byl naopak vyobrazený starý fousatý pán v červeném oblečení s bílými lemy. Ty knížky byly v cizích jazycích. Někde se Ježíšek jmenoval Santa Claus. Jinde Father Christmas nebo Pere Noël. V Rusku mají Dědu Mráze. Jedna z těch knížek byla v nějakém opravdu cizím jazyce, ani táta nám ji nikdy nečetl, že to neumí... (Myslím, že to byl nějaký severský jazyk. Nevím, kde jsme ji vzali...)
Celé to bylo divné. Nesmí se na něj koukat a s čím asi tak cestuje? Přece jen, musí mít u sebe všechno, co by někdo mohl chtít, když to neví dopředu... A někomu prý nosí i stromeček! Nám ne, my ho pro něj zdobíme sami.
...
Ježíšek nás našel i v novém bytě. A táta mi po nadílce raději řekl pravdu.
...
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené