Sbohem, pane docente
V sobotu 30.1. zemřel nestor farmaceutické historie a muzeologie Doc. PhMr. RNDr. Václav Rusek, CSc., vědec, učitel a hlavně zakladatel Českého farmaceutického muzea v Kuksu. Měla jsem tu čest jednou se s ním setkat. Dávno tomu již...
Můj věk ještě končil -náct a byla jsem teprve pár týdnů vysokoškolačkou. Bylo to na svátek osmadvacátého října a bylo to úterý. Dobře si pamatuju pohoršení zbytku rodiny po oznámení, že se chci vrátit na koleje už v neděli. Zkazila jsem podzimní prázdniny, které se na mě už nevztahovaly. A zkazila jsem spolubydlící z pátého ročníku prodloužený víkend s přítelem. Na volné úterý byla domluvená exkurze do muzea v Kuksu. Dříve byla prý povinnou součástí úvodního bloku "Jak úspěšně studovat", který ovšem musel být z nějakého důvodu zkrácen a očesán. Se zavedením kreditního systému se stala volitelným předmětem. Pro nás to byl dobrovolný výlet. A stál za to.
"Nevstávej, prosím, před desátou," požádala mě spolubydlící a já jsem věděla, že to nemůžu splnit. Courák do Kuksu odjížděl dřív. Na nádraží se nás sešla jen hrstka. Hrstka těch, co se vrátili na koleje a neměli lepší program. Cesta uběhla jako voda a ze zastávky v polích jsme k cíli snadno trefili. Aby ne, když stojí na kopci! Pan docent na nás už čekal. Starý pán s hůlkou, ve věku mých prarodičů. A začal nadšeně vyprávět. Jen škoda, že detaily už odvál čas...
Prohlídka s výkladem se protáhla nejmíň na tři hodiny. Mezi starými zdmi byla hrozná zima, muzeum se už chystalo na zimní přestávku a netopilo se tam. A právě tady jsme si poprvé vyzkoušeli "výdej". Stará oficína, stará kasa a vedle ní obyčejné současné krabičky. A my jsme byli vyjevení, jak se na prváky sluší a patří. "Kdy vám to jede zpátky?" Zeptal se pan docent v jednom momentě a někdo vyprsknul, že před hodinou. Ohromeni nadšením pana docenta jsme zapomněli nejen na zimu, ale i na oběd!
Velkým zážitkem byla i ruční tabletovačka z nějakého -náctého století (pardon, už mi to po letech všechno splývá), kde jsme si každý vylisovali svoji tabletku. Obyčejnou, bez půlicí rýhy a ozdob. Dostala jsem od pana docenta pochvalu, že se mi povedla. Aby ne, většina holek do toho nedokázala dát dost síly a výtvory se jim rozpadaly. Ale lisovat to takhle po jedné, uf, ještě že doba pokročila. Však dámy dlouho nesměly farmacii studovat, že je to moc fyzicky těžká práce. Dřív byly vpuštěny i na medicínu!
Exkurze skončila u boxu z přelomu osmdesátek a devadesátek. I jeho pohodlí si někteří vyzkoušeli. Při současné šíři sortimentu by jeho kapacita už zdaleka nestačila. A stejně si myslím, že z toho pěkně bolely záda.
Další zpáteční vlak jsme bez problému stihli. Kuks jsem pak navštívila i s rodiči. Mladá průvodkyně mi svou roli ráda přenechala a žádné atrakce tentokrát nebyly. Asi je to běžně jen pro děti, které z toho stejně nebudou mít moc rozumu...
Pane docente, přeju vám spoustu úspěšného bádání tam nahoře. Váš pozemský odkaz zůstane navždy pro další generace... A díky, že jsem vás mohla poznat!
...
Protože fakta mi moc nejdou, dovolím si dát sem tento odkaz.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené