Babinec, přidat!
Tělocvik dlouho nepatřil k mým oblíbeným předmětům. Prý proto, že jsem v něm nevynikala. A to zas proto, že to děláme špatně (jako všechno). Na prvním stupni to ještě šlo. Poté, co paní učitelka před přestávkou oznámila náplň nadcházející hodiny, byl ještě čas něco "zapomenout". Třeba tepláky nebo kecky.
Hrůza nastala s přechodem na druhý stupeň. Mladý pan učitel a holčičky teprve se blížící -náctkám, to nebyla právě ideální kombinace. Zejména venkovní hodiny stály za to. Za každého počasí se konal běh po městě. Pěkně od školy nahoru nad bývalou nemocnici, rychlá parodie na protažení a kolem cikánského horničáku běžet zpátky na školní hřiště. Tam pan učitel, námahou zcela nedotčený, přidřepl a jal se stopovat třicet vteřin. Kdo doběhl později, za trest musel dělat dřepy s výskokem, posléze s variantou pánských kliků. Vše bylo proloženo pořváváním "Babinec, přidat!" a neustálým připomínáním čekajícího trestu za lenost. Tempo však bylo zvolené správně pro odlišení mizerné fyzičky a nedostatečného nasazení, jinak si neumím vysvětlit, že jsem nikdy trest nedostala. A rodiče dnešních dětiček nejspíš vyvalí oči, že nikdy nikdo nezkolaboval. Podotýkám, že smog, mráz ani letní vedro nebyly tréninku překážkou. I mně se dnes protáčejí panenky nad tou nezodpovědností. Po splnění trestů byl obvykle mezi nás vhozen míč s řeklo se buď "přehazovaná" nebo "vybíjená". To byl výběr!
Celkově jsem si nevedla moc dobře. Strach z pádu a úrazu mě bezpečně vyřazoval z úspěchu při gymnastických cvičeních. Venku i v tělocvičně se navíc vyskytovaly ty kulaté létající věci. Co na tom všichni vidí? Při rozdělování do družstev jsem vždycky zůstala mezi posledními. Který kapitán by chtěl někoho, kdo to vždycky zkazí? Od pozice "osla" mě spíš než cokoli jiného zachraňovala touha spolužaček opsat si v šatně úkol z matiky, češtiny nebo angličtiny.
Atletika by mě docela bavila, kdyby nebyli všichni posedlí tabulkami na "správné" výkony v příslušném věku. Oblíbený byl zejména hod granátem směrem ke školní budově. To, aby to lépe létalo! Vrcholem snažení i "snažení" byla každoročně obávaná patnáctistovka. Abychom nepodváděly, počítal nám kolečka po 125 metrech někdo jiný. Jednou jsem dostala "kamarádku", která mi přidala jedno navíc a zkazila mi tak vcelku slušný čas. Těšit mě mohl leda (bohužel domnělý nebo prchavý) fakt, že se moje fyzička přece jen vylepšila.
Mladý pan učitel opustil základku a jeho místo zaujala slečna učitelka čerstvě po škole. Ta, které kluci při hudebce říkali "Hele, Jituš, pocem!" a holky ji nesnášely, že byla hezká. Po roce ji vystřídala dáma ve věku našich rodičů. A začal se hrát "opravdový" volejbal. Aby ne, když ho půlka třídy chodila trénovat do oddílu při Sokole! Já se jen divím, že mi ještě zůstaly nějaké prsty. Nejvýhodnější pro všechny bylo tvrdit, že my neumětelky máme lepru a nechceme nikoho nakazit, tak se míče nemůžeme dotknout. V basketu jsem si nevedla lépe. Přehodit někoho, kdo je o hlavu větší, není jednoduché ani pro šikovnější jedince. Prý mě málo tahali za uši, tak jsem pořádně nevyrostla.
Nebyl všem dnům konec, jen těm mým základkovým. Na gymplu utrpení narostlo přímo exponenciálně. Dva roky jsem čekala, že z těláku rupnu. Zachraňoval mě jen fakt, že třídní na kolenou prosila, ať mi tento předmět nezkazí vysvědčení. Já jsem mezitím to svoje našla a v ústraní trénovala sport-nesport-umění. Až do doby, kdy další série komplikací odeslala výsledky několika let dřiny do nenávratna a mě na poštu s přihláškami na vysokou.
Tam se sport dal vybrat a já se najednou přistihla, že chodím dobrovolně na hodiny navíc. Aerobik v jakékoli podobě je o hodně lehčí, než klasika a muzikál, takže jaký stres?
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené