Psí vzpomínání - malé černé dítě
Nakonec jsme se dohodli, že holčičce ponecháme i "na doma" jméno uvedené v průkazce. Karya, to je takové vznešené, jenže jak na ni zavolat? No přece Kary, Karynko. Přiběhnout na zavolání se nová členka rodiny naučila během pár dní. Po lině to brala doslova smyky, jak jí klouzaly pacičky.
Péče o takového prcka samozřejmě není jen tak. Předně nesmí před ukončením základní řady očkování přijít do kontaktu s potenciální infekcí. Přeloženo do češtiny, nedá se s ním chodit na místa, kam chodí další pejsci. Na sídlišti neřešitelné jinak, než domácí izolací. Je to prý v pohodě, venčí se na staré noviny. A tak mamka vzala kočičí podestýlku, která se neosvědčila želvě místo písečku, něco nasypala do krabice a slavnostně zakryla novinami. Jak myslíte, že to dopadlo? Fenečka jako by nevěděla, co má v rohu koupelny udělat. Seděla na novinách a koukala. Začaly líté boje a nonstop úklid, naštěstí mamka tehdy ještě hodně pracovala z domova.
Stejná divočina to byla s krmením. Prý vařené kuře s rýží. Asi jsme někde dělali chybu, zřejmě nějaká ingredience chyběla, zkrátka čumáčku to moc nejelo. Rodinná kasa krvácela a paní v masně protáčela oči, co že to kupujeme pro psa. Výsledkem snažení a hledání byl nakonec přechod na granule. Stejně se v té době domácí strava moc nedoporučovala.
Jako pelíšek bylo vyhrazené staré křeslo v kuchyni. A hlavně, pes nesmí za žádnou cenu k rodičům do ložnice. Výsledkem byly oddělené postele. Mamka nedokázala mimčo nechat o samotě, takže s ním spala v kuchyni na zemi. Kdyby pejsek měl spát v děcáku, nevyspaly by se moje sourozenkyně. Každý štěněcí pohyb totiž znamenal rozespalý přesun do koupelny a posazení na noviny. Ve velkém procentu bezvýsledné. Měla jsem tu čest jednu noční službu absolvovat, když naši odjeli k prarodičům. Ty "malé" se přece musejí vyspat, a co na tom, že já jsem pejska nechtěla. Šesteré vstávání mě pro následující den bezpečně vyřadilo z provozu.
Novopečená psí maminka byla na týden uvolněna ze školy, ať si "mateřskou" užije. Tehdy deváťačka, vymyslela si úžasnou věc. V rámci péče o Karynku se bude učit vstávat na dojíždění do Prahy. Výsledek byl takový, že si od šesti ráno četla v kuchyni, zatímco mamka kmitala kolem štěněte a současně chystala všem svačiny. Já jsem mhouřila oči před prudkým světlem. Však můj vztah k rannímu opuštění pelíšku byl proslulý až do příchodu na koleje!
Bylo nutné zajistit potřebné očkování, aby se mohlo venčit venku. Poprvé mamka objednala návštěvu místního veterináře u nás doma. My jsme se zbaběle schovaly v děcáku a čekaly, až bude po všem. Vzácná to soudržnost! Druhá dávka už myslím proběhla regulérním způsobem.
Pro štěněcí hry bylo vyhrazeno pár starých plyšáků. Ujali se víc, než nitěný uzlík, ale hrám stejně vévodily botičky z buvolí kůže. Býval to rychlý proces, vypárat spojovací vlákna a pak rozžvýkat zbytek na odpornou matlaninu, které byl rázem plný byt. Štěně celkově zamávalo s hygienickým režimem naší famílie.
Konečně nastal den D a Karynka mohla ven. Bylo to o vánočních prázdninách. O venčení jsme se mohly přetrhnout, byť byla ještě pořád maličká a na dlouhé špacíry to nebylo. Navíc, stejně jako s novinami, nevěděla, co má venku udělat. Báli jsme se, aby nenastydla, takže se nedalo být venku moc dlouho, vážně zapeklitá situace. Štěně tehdy málo známého plemene všichni obdivovali a ptali se, čeho že to je kříženec. Jakej kříženec, to je naše šlechtična, nedala se zejména mamka. Však naše rodina má původ zcela plebejský a zcela český, prý je to docela vzácné. A byla to právě mamka s Karynkou v náručí, koho na chodbě oslovil soused, který domácím mazlíčkům moc nefandil. "Šmarjá, co jste si to pořídila za starost?" "To je moje malý černý dítě, to víte, ty bílý už mi vyrostly," odpověděla mu pohotově. Nejmladší z holčiček teprve začínala pořádnou pubertu...
Karynka si získala i všechny prarodiče. Jen jsme u těch z tátovy strany museli tvrdit, že spala na zemi a ne se ségrou. Zvíře v posteli by babička neustála. "Ten nosíček!" Rozplývala se babička z máminy strany nad zkráceným čumáčkem. Kavalíří mimino ji zaujalo daleko víc, než již odrůstající kokřík.
/Pokračování příště.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené