Psí vzpomínání - Tak šel čas
Bezstarostné mládí Karynce skončilo poměrně brzy. Nebyly jí ještě tři roky lidské, když přišla k úrazu. Nevychovaná doga Anetka, postrach sídliště venčený převážně dětmi školou povinnými a na volno, si ji vzala do parády. Vlastně do huby. Toho dne se podvečerní špacír podezřele protáhl. Bylo to divné, mamka měla ten den jógu. Protáčení očí těch z nás, co zůstaly doma, vystřídal děs, že se něco stalo. A stalo. Místo na louce byly venčící na veterině. Diagnóza - šok, pohmožděniny a především hysterie majitelky.
Anabáze měla pokračování o nějaký den později. Karynka si v noci vzpomněla s nějakou záhadnou nevolností. Následoval výlet do Prahy na pohotovost, kam přivezli veselou rekonvalescentku. Asi se chtěla jen tak projet autíčkem, což nejmladší z holčiček za pár týdnů vtipně glosovala přáním k mamky narozeninám. Ač se Karynka zdánlivě plně uzdravila, už nikdy to jaksi nebylo ono. Špacíry se zkrátily, bála se a historek, jak "psa chytly záda" z intenzivního vítání, taky bylo v průběhu let nemálo.
Omezené procházky v kombinaci s kvalitním krmením a především tím, co "spadlo" ze stolu, měly za následek Karynčinu proměnu ve váleček. Marně mladá panička křičela, ať jí nikdo nic nedává. Mamce i všem prarodičům to při slavnostních příležitostech i obyčejných obědech ze stolu prostě "padalo". A tak se nám Karynka vykrmila na deset kilo místo tabulkových sedmi. Z porovnání se stále sportovním Beníkem došlo k nejednomu sporu...
Nepomohlo ani konstatování, že je větší, než by měla být. Celá rodina neustále pozorovala pomalu se množící kavalírky v ulicích a hodnotila, který je větší a hlavně tlustší. Karynka se také naučila plížit a dělat, že už nemůže, čímž byla dlouho před oficiální hranicí sedmi let lidských považována za psí bábušku.
Každé léto se psí maminka, povoláním učitelka, sbalila a přesunula na venkov. Napřed k mamce svojí, později už jen do zděděného domečku. A tak si Karynka užívala výběhu na dvorku a hlavně, od strejdova Kazana se naučila štěkat. Sousedé nás po návratu milovali a sepisovali petice proti štěkání psů v domě. A hlava rodiny se tím nepokrytě bavila.
S Beníkem měli oba velmi rádi žně. Nejvíc se vždycky těšili na vyhrabávání myších hnízd. Bohužel byla někdy i s mladými, což jsme dost nelibě nesli. Psí maminky se snažily oba miláčky nechávat zavřené doma, jednak kvůli nebezpečí zajetí traktorem, druhak kvůli horku. Zejména Karynka s černým kožíškem dost trpěla, navíc neuměla vyhledávat stín. Chlupáčům se však domácí vězení nelíbilo, což dokládali hlasitým vytím hned za dveřmi. Neuložili se a neuložili.
S postupujícím věkem babičky bylo vhodné, aby se polních prací neúčastnila. Navzdory tomu, že už chodila o holi, nechtěla si dát říct, že to bez ní zvládneme. A tak přišel geniální nápad. Musí být doma, aby hlídala psy. Když dostala strach, že je neuhlídá (Beník uměl otevřít na kliku), a já brutální ekzém, byla jsem hlídáním pověřena i já. Přece musíme být dvě, kdyby některá potřebovala jít ven! No... Udržet třicet kilo vzdorujících psů dávalo dost zabrat i mně. Když jsem to nezvládla, snažila jsem se, aby utekl ten náš. Věděla jsem, že mamka bude vzteklá míň...
Rovněž pro nepříznivé počasí měla Karynka přímo geniální triky. Zvedání "mrznoucích" nebo jen mokrých paciček, a zejména vyhledávání suchých míst na asfaltu. Procházet se po dešti na místě, ze kterého před chvilkou odjelo auto, se stalo běžnou praxí. Často jsme ji museli doslova sebrat z gauče a vynést ven, aby se vyvenčila.
Zato když něco chtěla ona, muselo po jejím být. Stačilo, aby někdo obsadil její vyhlédnuté místečko v křesle, a bylo zle. Karynka si sedla naproti němu a upřeně zírala, až ho doslova "vyčuměla". Do extra otrlých jedinců škrábala psí pacičkou s drápky. Škrábáním si říkala i o všechno ostatní. Pamlsky (škrábání do "zvířecí" skříňky), akutní venčení (dveře na chodbu), i prostou pozornost (jakýkoli kus nábytku v blízkosti lidského jedince). Třeba kuchyňská linka nese její stopy dodnes...
/Pokračování příště.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené