Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Marjánka, zrození, eutanazie, to všechno byla "pracovní výchova"

29. 07. 2017 16:48:00
Při procházení svých fotoúlovků jsem objevila obrázek, pro který jsem zatím nenašla uplatnění. Je takový ojedinělý, nehodil se do žádné série. Zato připomíná doby, které dávno minuly.

"Rekonstrukce Školičky..." hlásala cedule na plotě školního hřiště, toho času z důvodu stavby uzavřeného. Budova družiny, která v lepších letech sloužila i pro běžnou výuku (to když bylo moc dětí a nevešly se do hlavní budovy s přístavbou), byla téměř rozebrána na prvočinitele. Jó, pokrok nezastavíš!

Ne, nechci psát o tom, že zrovna naše třída tam to útočiště měla celý první stupeň. Ani o tom, jak jsme za naší milovanou prvostupňovou pančelkou přebíhali v osmé třídě na hudebku po panelové cestičce, která už tehdy byla spíš bahnem. A jak jsme se po tom přebíhání semo tamo báli uklízeček, co své "čisté území" hlídaly jak ostříži a za porušení povinnosti přezouvání nadávaly jak špačci. Ani o tom, jak se ve druhé třídě na klučičích záchodech propadla podlaha a poté, co holčičky ztropily scénu, že se dělit nebudou, páni kluci museli lítat do hlavní budovy. Jo, a milovaná pančelka dnes opět přeplněné škole řediteluje.

Přímo pod školičkou a hřištěm se nacházela školní zahrada. "Prácka" byla vesměs vítaná, taková jednička za nic, stejně jako hudebka, výtvarka a pro většinu i tělocvik. Dílničky mi nevadily, vaření a ruční práce teprve ne, ale pěstitelky byly správná otrava. Sbírání odpadků v okolí školy, tahání odřezaných větví po úpravách křovíček, plení záhonků, hrabání trávy, sušení sena, hrabání listí, cokoliv si vzpomenu, plány byly jasné. Někde se zašít do křoví a neoblíbenou hodinu přečkat, případně "muset nutně na záchod" a zdržet se co nejdéle. Holky, které neměly příbuzné na venkově, měly aspoň zážitek z vidlí, rýče i blbého kolce, ve kterém se vozil všechen bordel na kompost a do popelnic. Jedinou výjimku jsme byly ochotné dělat v hodinách, kdy se sklízelo. Nikdy jsem nepochopila, kam výpěstky ze školní zahrady jdou. Vždycky byla boudička plná jablek a vůbec všech možných plodů, ale my jsme si směly vzít každá právě jeden kousek na závěr hodiny a sníst ho neumytý zamatlanýma rukama. No ale co se stalo s tím zbytkem??? Uvařili z toho v jídelně?

V zimě nás nepřízeň počasí zahnala do lavic a probírala se nudná teorie. Ona tedy zas tak nudná nebyla. Místo seznámení s typy půd a nevím co v té učebnici ještě bylo (pamatuju si kulový), jsme od pana učitele postupně obdržely výklad o mechanismu vzniku menstruačních bolestí, úskalích překotného porodu a průběhu smrti dehydratací. Následná písemka, na které se měla zakládat známka na vysvědčení, byla ovšem z těch půd atd. A Tůmová se zas jednou parádně ztrapnila, když k přípravě použila nafasovanou knížku místo nepopsaného sešitu a získala téměř plný počet bodů. Ta písemka se ve finále vůbec nepočítala, jak mizerně dopadla.

Vrcholně trapné bylo v teplákách otročit pod okny dílniček, kde kluci měli nějaký děsně zajímavý výklad. Bavilo je to natolik, že všichni leželi na miniaturních poncích, čučeli z okna a dělali opičky na nás ubožačky lopotící se s hráběmi. Kolikrát to odnesli pohledem na naše vyplazené jazyky, ale za týden se vždycky karta obrátila. "Jarda zvrhnul!" Smála jsem se spolužákovi, který mě nepříliš tajně miloval a právě vyklopil trávu z kolce vedle volejbalového hřiště. "Co vrhnul? Koťata?" Přidaly se holky a výklad byl rázem ještě méně zajímavý.

"Učitel, mučitel, pučitel!" Kvílela neoblíbená spolužačka považovaná za herečku až hysterku, zatímco jmenovaný střežil místo vedle skleníku, kde jsme ještě před chvílí zmateně stály my. Nad mládětem kuny či co to bylo, které mělo nějaký problém. Zřejmě nemalý, a tak jsme se po výše uvedených teoretických výkladech dočkaly i praktické ukázky eutanazie pracovní botou. A pan učitel musel ke svému činu podat vysvětlení. Šplhny se hned přidaly na jeho stranu, ale útlocitné a hysterky se jen tak nedaly.

Pak konečně přišlo vysvobození v podobě vaření. Třída se měla rozdělit na poloviny, které se v pololetí vymění. Jedni vaření, druzí pěstitelky. A mně se netrpělivost nevyplatila. Možná už tehdy zaúřadovalo moje "štěstí", na které se lidé tak rádi ptají, a ve škole se objevila žloutenka typu A. Hygienická opatření na sebe nenechala čekat, doma nafasované dezinfekční mýdlo, kýble s roztokem chloraminu pro ty, kdo neměli svoje mycí potřeby, separace "postižených" tříd a samozřejmě převedení hodin vaření na výtvarku, když už se zrovna neučily ruční práce. V kuchyňce jsme si užili jen poslední asi tři hodiny před vysvědčením. Nikdy nezapomenu na výrobu bramboráků a jak pančelka holkám u vedlejší linky dílo pokazila nadměrným množstvím majoránky. "Schovej tu marjánku!" Nařídila jsem jedné ze spolukuchařinek a zbytek skupinky lehl v záchvatu smíchu na zem. Naštěstí se to v ruchu ztratilo, jinak bych asi měla co vysvětlovat. Po konzumaci a umytí nádobí jsme toto utřely mým ručníkem, který zůstal ve školní tašce od žloutenkových časů. Doma mě pak neminulo vysvětlování, proč "až teď dávám ten ručník vyprat, a proč je mokrej jak hnůj". V dalším pololetí jsme až na pár výjimek, kterým někdo jiný dobrovolně svoje "lepší místo" přenechal, ostrouhali, a museli zas na zahradu. Z oken kuchyňky se nám vysmívali ti, co si vaření užili vrchovatě, a provokovali s plnými talíři. Přes záhony kytek se nešlo přiblížit, aby nám dali ochutnat. Ale dali by???

Autor: Klára Tůmová | sobota 29.7.2017 16:48 | karma článku: 10.19 | přečteno: 392x

Další články blogera

Klára Tůmová

Hlídání divé zvěře, den čtvrtý

"...a thrill of hope, a weary world rejoices for yonder breaks, a new and glorious mom..." Právě mi z horka a nevyspání asi definitivně hráblo, proč jinak by mi zrovna tohle lezlo v práci do hlavy?

15.8.2017 v 18:14 | Karma článku: 7.80 | Přečteno: 206 | Diskuse

Klára Tůmová

Hlídání divé zvěře, den třetí

Kamaráde pruhovanej, tohle jsme si nedomluvili. Když tě někdo krmí a uklízí po tobě, měl by ses k němu nějak chovat!

14.8.2017 v 16:42 | Karma článku: 12.32 | Přečteno: 358 | Diskuse

Klára Tůmová

Hlídání divé zvěře, den druhý

Jak jsem to mohla dávat, dvacet kiláků ráno, dvacet odpoledne a ještě k tomu autobusem? Faktem zůstává, že jsem toho v těch časech přečetla daleko víc, než dnes. Autem to prý bude pohodlnější, až na věčné řešení kam s ním.

13.8.2017 v 9:46 | Karma článku: 12.34 | Přečteno: 364 | Diskuse

Klára Tůmová

Mají tam malý pávy!

"Tam se musíš dojít podívat, má tam pštrosy, pak nějaký normální zvířata jako drůbež, ovečky a tak, a minule jsem viděla pávici s malými, jsou děsně roztomilí..."

12.8.2017 v 13:31 | Karma článku: 11.88 | Přečteno: 305 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Jsem chlupatá, chlupatá

U mne si očividně daly sraz všechny chloupky naší rodiny. Nikdo je nechtěl, tak šly ke mně; co se budou vnucovat, no ne? A u mne se mají dobře...

16.8.2017 v 13:16 | Karma článku: 20.52 | Přečteno: 1028 | Diskuse

Viktorie Besó

Kdyby blbost nadnášela...

A je to tu zase! Gaussova křivka mé inteligence se začala loňského roku nenápadně vracet do normálu, což byl pocit úlevný. Jenže před osmi měsíci nastal zvrat a jsme tam, kde jsme byli. Možná ještě hlouběji.

16.8.2017 v 10:39 | Karma článku: 25.06 | Přečteno: 923 | Diskuse

Edna Nová

Jak lze žít v cizím městě za minimum peněz (3 měsíce punku v Ostravě)

Pražská holka odjela na 3 měsíce do Ostravy. Ještě ke všemu skoro bez peněz. Avšak ve dvou se to lépe táhne (socka k socce sedá). Zjistila, že bez práce nejsou ani ty hnusný koblihy za 6 korun. Ironicky a s nadhledem.

16.8.2017 v 9:31 | Karma článku: 27.14 | Přečteno: 949 | Diskuse

Ivana Dianová

Volba

Přilezla jsem k ní po čtyřech, k posledku už jsem se spíše jen plazila, vyčerpaná až k bolesti, strašlivé bolesti. Moje poslední naděje při už jenom zbytečku víry. Buď mi pomůže, a nebo chci... A nebo už nechci, věděla jsem.

15.8.2017 v 0:01 | Karma článku: 23.52 | Přečteno: 737 | Diskuse

Jitka Štanclová

I nám jednou bylo sedmnáct...

Milenci sice ne v texaskách, ale v kraťasech, tak jak se to hodí k prázdninám. A ten pár k nim dokonale patřil.

14.8.2017 v 21:14 | Karma článku: 14.88 | Přečteno: 558 | Diskuse
Počet článků 433 Celková karma 11.87 Průměrná čtenost 434

Nenormálně normální, však se jedná o relativní pojem... twitter.com/tumovaklara

Seznam rubrik

Oblíbené blogy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.