Holky, co to pijete?

19. 08. 2017 14:30:09
Byl pozdní večer, první máj... Počkat, byl vůbec už máj, nebo ještě duben čili apríl? Navíc tak pozdní večer zase být nemohl, bylo ještě světlo. Ať to bylo jak to bylo, právě toho večera vznikla legenda o holkách mlékem opilých.

Na předmaturitní soustředění v Českém ráji mnozí vyrazili v očekávání nekonečného mejdanu. Avšak zkouška dospělosti se kvapem blížila a tak nějak jsme tušili, že to zas taková brnkačka nebude. Zářit v září se přece jen nikomu nechtělo, už kvůli přijímačkám na vysokou, a tak batohy napěchované sešity a knihami na mnohé účastníky vrhaly podezření z pašování mrtvol. Pašeráci se samozřejmě našli, ovšem nebožtíky v zavazadlech opravdu neměli.

Věk 18+ měl výhodu mírnějšího režimu proti dřívějším akcím. Mimo nekouření a nepití alkoholu bylo nutné jen dodržet výukové bloky, večerku v jedenáct (do dvanácti jsme se ještě směli učit v chatkách), a v případě opuštění areálu se zapsat, kdy a kam jsme šli. Po návratu jsme se z "Listiny nezvěstných" zase odepsali. Kdo byl líný zajít na recepci podruhé, vysloužil si v jedenáct návštěvu někoho z profesorů. A tak jsme se s kamarádkou, která již ve druháku získala přezdívku Kudlanka a až do srážky s realitou českých špitálů snila o kariéře kardiochirurga, rozhodly v navštívených místech trumfnout jednoho kluka ze šestky. Když si zapsal "na kameni cca 15min směr Kozákov, meditace", bylo jasné, že lehké to nebude.

Michal byl šprt jak zákon káže, jeho blonďatá hlava snad nebyla k vidění jinak, než zabořená do nějakého studijního materiálu. Jistě tak nějak probíhala i ta jeho "meditace". K dokonalosti mu sice chyběly tlusté brýle a rachitická postava, jeho pověst ho ale i tak předcházela. Znal všechno od teorie relativity po americké právo a nejednoho z profesorů dostal svými poznámkami do rozpaků. Prořízlá pusa ho navíc účinně chránila před šikanou. Na svou pověst byl náležitě pyšný a bál se o ni, tedy každého, koho viděl s učebnicí, častoval hláškou: "Neuč se, zblbneš!". Smáznout ho, to byla výzva! "Kozákov" byl cíl neoriginální, tam byli všichni, a my jsme ho ještě napsaly dvakrát, poprvé jsme se totiž zvládly ztratit. "Les" byl nic neříkající, a tak jsme napříště uvedly "hluboký a temný les".

Stižené z triády vyučovaných předmětů pouze biologií, měly jsme čas poznávat místní lesy a louky, vykupovat zbytky v podávané stravě nedostatkových jogurtů a ovoce v místním "vykradeném krámě" a slintat nad skleněnými zvířátky v prodejně suvenýrů. Kapesné na ně nestačilo. Ke konci soustředění se zrodil nápad, že si zajedeme do Turnova. Však to nebylo daleko... Zvyklé na pražskou MHD jsme zůstaly čučet nad tím, že to při frekvenci autobusů bude akce minimálně na půl dne. Nejschůdnější varianta byla jet po obědě a vrátit se na večeři. Vydaly jsme se tedy vznést dotaz, zda se smíme omluvit z odpoledního bloku. Nebyly jsme zdaleka první, kdo o toto požádal. "Chcete na Kozákov," zkonstatovala paní profesorka. Kývly jsme, byť už jsme měly výstup za sebou. Bylo nám jasné, že tohle by neprošlo. Do sešitu jsme si zapsaly "výlet do civilizace". Nakonec, co nám už můžou!

Ve městě jsme pocouraly, času byl nadbytek, a na závěr jsme vzaly útokem obchod u autobusového nádraží. Co to bylo, Penny, Plus, Coop...? Už nevím. Hlavně, že jsme měly ovoce, jogurtíky a plastové půllitrovky kefírového mléka. Ty jsme hned načaly, a samozřejmě musely posléze řešit problém, kam s nimi. Lednice k dispozici nebyla. Nezbylo, než kefír dorazit ještě toho večera při kolektivním venkovním samostudiu. A tak jsme všechny tři (třetí tam byla na matiku a fyziku, tedy se s námi převážně míjela) seděly za soumraku na lavičkách kolem vyhaslého ohniště se sešity na kolenou a smály se jak malé. Už si nepamatuju, co nás tak pobavilo, ale jisté je, že to dorazila kolem procházející holka z jiné třídy. "Holky, co chlastáte?" Zeptala se nás a nevěřila ani po očichání láhví, že obsah byl zcela legální. Kdekoliv jsme to po návratu do Prahy vyprávěly, nikdo nevěřil. Historka předčila i kafe zcela nezáměrně servírované při hodině před zraky paní profesorky, která mohla jen bezmocně hrozit prstem. To je již na smetišti dějin, zatímco na "chlastání mlíka u vohýnku" si ještě občas při srazech vzpomeneme.

(Z biologie jsme obě následně dostaly jedničku a jakousi zvláštní náhodou jsme si táhly stejnou otázku.)

(K napsání mě inspiroval blogerský kolega Marek Valiček svým článkem o snídani před sámoškou.)

Autor: Klára Tůmová | sobota 19.8.2017 14:30 | karma článku: 11.06 | přečteno: 526x

Další články blogera

Klára Tůmová

Turistou v rodném městě - na válečné stezce

Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.

23.4.2023 v 15:26 | Karma článku: 13.15 | Přečteno: 274 | Diskuse

Klára Tůmová

Letošní poprvé

Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.

10.4.2023 v 15:28 | Karma článku: 11.83 | Přečteno: 271 | Diskuse

Klára Tůmová

V Praze je...

..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.

1.4.2023 v 13:41 | Karma článku: 16.84 | Přečteno: 394 | Diskuse

Klára Tůmová

Turistou v rodném městě - po stopách Keltů

Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.

26.2.2023 v 18:23 | Karma článku: 17.00 | Přečteno: 375 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Ivana Lance

USA Georgia vs. Česká Republika

Záleží na tom, jestli jste fanoušcci amerického sladkého a studeného čaje nebo českého piva. Po čem raději sáhnete vy?

28.3.2024 v 16:20 | Karma článku: 17.53 | Přečteno: 252 | Diskuse

Jana Melišová

Nemáte nejaké drobné?

Chcel by som si kúpiť jedlo, nepomôžete mi nejakými drobnými? Otázka, pri ktorej sa mnohí tvária, že nepočujú, prípadne od dotyčného odvracajú zrak, keďže najčastejšie sa ju pýtajú ľudia bez domova nevábneho výzoru.

28.3.2024 v 12:53 | Karma článku: 26.90 | Přečteno: 382 | Diskuse

Jana Kozubíková

kOmický blog CDLXXXI.

Už měsíc mám nový vztah. "Randíme" denně mimo víkendů, ačkoli přiznávám, že myšlenky na něj mne neopouští ani o nich.

28.3.2024 v 6:00 | Karma článku: 8.73 | Přečteno: 179 |

Ivana Dianová

Billa šok

Billu navštěvuju docela často, mám ji totiž co by kamenem dohodil. Mám vůči ní spoustu výhrad, ale jít s plnými taškami pět minut, nebo jet několik stanic je dost rozdíl, což u mne hraje zásadní roli. Dnes jsem tam utrpěla šok.

26.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 41.12 | Přečteno: 9197 | Diskuse

Lenka Prokopová

Oslava narozenin

V dávné době mého mládí se slavily narozeniny s dortem, svíčkami, babičkami, dědečky, strýčky a pratetami z třetího kolena. V dnešní době se slaví narozeninová párty hlavně s dalšími dětičkami.

25.3.2024 v 22:12 | Karma článku: 18.44 | Přečteno: 428 | Diskuse

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...