Pětikilo
Za pět set článků se prostředí promění. Ale je to počtem výtvorů nebo spíš dobou, během které vznikly? Jo, každej to ví, časy se mění, a tak občas diskuzním éterem proletí jméno někoho, kdo se tak nějak po anglicku vypařil. Jak jsme si toho mohli nevšimnout? Je to trochu jako v reálu, lidi přicházejí, lidi odcházejí, jen někteří zůstávají.
Promění se i obsah. Vzpomínky, především ty publikovatelné, nevyhnutelně dojdou. Čas od času se něco vynoří, ale stavět na tom nejde. Aktuální témata? Ta žhavá pro mě nejsou, a když se přece jen zcela výjimečně neudržím, nedopadá to slavně. Specifičtější záležitosti zapadnou. A navíc, než se pracující člověk dostane ke spisování, mnohé věci zmizí ze seznamu aktualit. Ráda se s textem před vypuštěním do světa trochu (víc) pomazlím a to holt trvá.
Fantazie? Básničky? To chce múzy a ty neumím přivolat. Když přiletí, je to fajn. Pak při domácích pracech myslíte jen na to, co chce být napsáno. A jestli nebude, zmizí a nebude zase nic. Příběhy ze života? Jak moc je poupravit, aby se nikdo nepoznal a zároveň tam zůstala pointa? Lepší bude nechat to zkušenějším (a starším). Nebo rovnou koňovi!
Aktuální zážitky? Kolik použitelných má pracující člověk mimo dobu dovolené? Dost málo na to, aby na nich šlo stavět. Osobní zpovědi? Přiznávám, byly napsány, a skončily na dně šuplíku. Radši si je nechám pro někoho, komu budu věřit natolik, abych se nebála následků. Vím, kdo sem chodí, a zdravím. :-)
Jako všichni, i já jsem si prošla myšlenkami na vypaření se. Paradoxně v době, kdy jsem se po všemožných počátečních experimentech začala asi nacházet a své vzpomínky několikrát předvedla obrazem. Vzpomínkové "originály" jsou jen v paměti nás, co jsme těmi místy chodili, porovnání "tehdy" a "teď" je tedy jen ukázkou toho "teď". Blbnutí s obrázky mě bavilo už náctiletou, ale s filmem na šestatřicet fotek mi samozřejmě nebylo povoleno.
A tak jsem se nakonec trochu ironií osudu stala tou, co fotí. Fotí vše, co potká, a občas taky něco sepíše. Když to zrovna jde.
Samostatnou kapitolou jsou diskuze. Návštěvníci, kterým se dílko líbilo a dají to třeba i lehce přehnaně najevo, hezky pohladí ego. Od jiných se třeba dozvíte zajímavé věci o sobě. Třeba že píšete jako hodně hloupá blondýna, jste anorektička a propagátorka anorexie, jednou pochopíte, že život není jen o občasném pomazlení kočiček v útulku a měli byste omezit spotřebu alkoholu.
Z jednoho úhlu pohledu je blog jako hudba. Svede dohromady lidi, kteří nic moc dalšího společného nemají a v časoprostoru by se jinak nejspíš minuli. Nebo by se jen letmo potkali a pokračovali dál každý po své dráze. Občas si někoho oblíbíte, a to i víc než je vhodné. A dostanete přes čumáček. Ale můžete navázat i něco víc. Něco, co rámec virtuality přesáhne.
Na závěr by to asi chtělo nějakou tu stylovou fotku. Ale jakou vybrat? Nějakou, co se líbila? Co se líbí mně? Co tu ještě nebyla? Teď by se hodil outloň váhavý, ale toho nemám, tak bude výběr šnečím tempem pokračovat.
...
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené