Lehký holky a jejich šéf
"Velká" neboli "státní" silnice byla v té době hlavním tahem od Prahy na Písek a Strakonice. Oddělovala od "vsi" s většinou domků, kapličkou a kravínem přesně tři baráčky. Tedy babiččin, strejdův a sousedky "Bobiny" Čmelíkové, jejíž předimenzovaný horní objem býval častým tématem stejně jako vzájemná nevraživost obou rodů. Provoz na takové důležité cestě byl zpravidla značný, a tak jsme ji mohli přecházet jen v doprovodu někoho dospělého. Na nákupy do vedlejší vsi jsem směla s babičkou jen já coby nejstarší. Držet se kárky a jít málem škarpou, to bylo něco! Dodnes si pamatuju, jak mě mrzelo zjištění, že v mojí nepřítomnosti mě zastoupila druhá v pořadí, pražská sestřenice.
Prostor pro naše hry byl vymezen zahradou a poli. Dost často jsme tajně šli až k lesu na maliny nebo sbírat čtyřlístky "na Hájek", ale silnice byla tabu zejména kvůli menším z naší šestky.
Toho léta došlo k zásadnímu přeskupení sil. Venkovská sestřenice se přestala bát opustit malého brášku a bezskrupulózně přeběhla do "lepší" party. Jediný kluk tím dost trpěl. Nemohl mít mě, jedinou, co ho neodháněla, i ségru zároveň. Nakonec došlo k neuvěřitelnému a prcek byl přijat mezi vyvolené. Zůstala jsem opuštěná, ale nijak zvlášť mi to nevadilo. Mohla jsem si v klidu pohrát s panenkou - miminkem, která doma zahálela. Holky ze třídy už pálily za klukama a hry na maminky je nezajímaly. I neoblíbená sestřenice na mě ukazovala prstem, ať už šlo o tu pannu, zálibu ve čtení a ručních pracech, plavky u nafukovacího bazénku na dvoře i vysedávání na dece, když nás mámy vzaly vykoupat k rybníku. Že se občas nekoupaly mámy, to se neřešilo, ale někdo z nás?
Nevím, co tu bandu vedlo k samostatnému průzkumu zakázaných území. Možná prostě jen tak? Nebo počítali auta podle barvy či značky? Výlety k silnici se starším generacím samozřejmě nelíbily, ale nedalo se nic dělat. Vůdkyně party měla totiž jako jedináček povolené všechno, a tak nebylo možné to zatrhnout ani jejím ovečkám. Nepomohlo strašení Klekánicí ani dalšími bájnými postavami poté, co se seance protáhly do soumraku. Když neposluchy při převozu trávy od někoho ze vsi vyhmátl venkovský strejda a jen díky plným rukám práce s "velkou" károu je nepřivedl rovnou za uši, bylo nutno přistoupit k řešení. A tak vybalila pražská teta těžší kalibr a pronesla: "Ste jak šlapky s pasákem!"
Protřelejším z povedené pětky spadla čelist, já jsem stěží ovládla záchvat smíchu, jen dva nejmladší koukali zmateně. "Hele, Martine, víš ty vůbec, co to je šlapka?" Zeptala se teta. "No vod kola," odpověděl prcek suverénně. A bylo vymalováno. Na pasáka se už radši nikdo neptal, strejda sbalil díťata a odvedl je domů. Odpověď, že pasák pase ovce, byla dodána později někým jiným...
***
Není už "státní" silnice, kterou nahradila čtyřproudová, není křížek u odbočky do vsi, kde jednu dobu opravdu postávala příslušnice nejstaršího řemesla, není lipová alej do vsi ani nemocné jilmy kolem původní silnice. Není už sousední stavení, které nechala nová majitelka mladší než většina z nás strhnout a na jeho místě postavit téměř pevnost. Vzduchem už nelítá Zlá Bára z Čimelic ani její souputníci. V rybníce už by se nikdo nekoupal, když tam teče ten odpad z kravína. Vesnický krámek po spoustě veletočů převzali Vietnamci a funguje jen přes léto. A babička už nějaký pátek opečovává někoho jiného někde jinde.
***
Další prázdninové příběhy:
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené