Červnové venčeníčko

A návrat do dětství s trochou adrenalinu. Další a další nová dobrodružství a překvapení. To se tak někdy stává, když pes vytáhne ven své lidi.

Začátek však nebyl jen tak...

Cože? Ven? Zase?

O překvapení není nouze hned pod sídlištěm. Až jsem zaslzela při vzpomínce na auta naložená uhlím a černé kousky poztrácené ve sněhu. Teď je sídlištní kotelna na prodej... Oni tam ani ti Ukrajinci už nebydlí?

Stejně tak z pastviny zmizí koníci. Prý se tu bude taky stavět.

Ani děti se na ponících už nepovozí. Tady ne. Opuštěnou nástěnku hned využil nějaký "umělec".

Akáty u Boží skály mají novou atrakci. Teda jeden z nich!

Až po řádném vyzkoušení jsem zjistila, že visí na větvi poněkud suché. Uf, vydržela!

...

Na místě stále zůstává zapomenuté loňské seno... 

...uvězněný list...

...i romantické následky řádění likvidační čety.

Hej vy dvě!

Nechte ty třešně, mně je horko!

/16.+17.6.