O mění a chtění, bytí a nebytí
A čím jsem teda být měla?
- Matematička. Dcera matematika, kterému minulý režim odepřel plný rozlet, ve škole není marná, jasná volba, ne? Nejlépe vystudovat za velkou louží, ať to stojí za to!
- Učitelka. Aneb zdědit profesi po některém z rodičů je nutné. A ty brejle k tomu fakt pasujou.
- Kosmonautka. Když už mě víc než matika berou ty hvězdy. Dvanáctileté dítko akci pro 18+ neocenilo a jen budilo pozornost. Stejně bych nikdy neprošla těmi šílenými testy a stejně zůstala na zemi. Tlusté brýle, mizerné zuby, stačí? (Dobře, ty brejle jsem ve dvanácti ještě neměla, ale ostrozrak taky zrovna ne...)
- Překladatelka. Když už nechci s tou matikou nic mít. Na profitestech nedoporučeno úplně stejně jako psychologie a práva.
- Architektka. Ta vyšla z těch profitestů. Krásný vtip, při nulových schopnostech kreslit byla možnost realizace někde v mínusu.
- Lékařka. "Přeci nepudeš na farmacii, na to je tě škoda, lékárník je takovej lepší prodavač!" Tak pravila chemikářka před maturitou, stejně jako většina spolužáků.
- Vědátorkyně. Když jsem si nedala říct včas a přihláška šla tam, kam šla.
Být jsem ovšem chtěla:
- Švadlenka. Ve školce, už ani nevím proč, možná první povolání, které mě mimo rodinu zaujalo?
- Princezna. Když mě nebavilo chodit do školy. Kňourání nad původem bez kapičky modré krve utnula máma prohlášením, že princezny chodí do školy s normálníma dětma a ty se jim posmívají, že jsou princezny.
- Astronomička. Než jsem zjistila, že hvězdaření se počítá do fyziky, která mi bůhvíjak hvězdně nešla. A pak dorazila puberta...
- Modelka. Naivní sen puberťačky, které byly důsledně odpírány jakékoliv úpravy exteriéru vyjma umytí a (v té době již tvrdě odmítané) možnosti občasného ostříhání na blbečka.
- Zpěvačka. Když jsem na tu modelku nedorostla. Touha ovšem antitalent nepřemůže.
- Manželka slavného zpěváka. Když už si to nevyzpívám sama, můj miláček mě na ta pódia jistě vezme.
- Tanečnice. První náznak posunu a první srážka s tím, jak to funguje v "dospělém" světě. Přišla příliš brzy pro mládě přesvědčené o tom, že mimo "svatú pravdu" rodičů je bezpečno a hraje se fér.
- Lékárnice. Když už se ta vysoká musela vybrat, kritéria byla jednoduchá. Jasná vidina té práce a její užitečnost. Zdravotnictví bylo logickou volbou pro největšího egoistu a ignoranta potřeb druhých, jaký kdy po světě chodil. Nikdo se mnou nedokázal hnout, a tak se aspoň něco povedlo.
Také jsem za svých studijních let byla:
- Kamelotka. Trochu neúplná bez vyřvávání, co nabízím, kdyby náhodou někomu ke mně nešlo. První vlastnoručně vydělané pětikilo.
- Pomocná síla a doplňovačka zboží v drogériích a hypermarketech. Jó, to byly časy, když za to v Praze dávali pade na hodinu...
- Žena za pultem pekárny, hotovek, sýrů a uzenin v hypermarketech. Zejména ty uzeniny byla fajn, protože mi nedělaly chutě a k tomu jako bonus likvidovaly chutě jiné.
- Sanitářka pro zařízení lékárenské péče. V malém provozu cosi mezi uklízečkou a holkou pro všechno, okořeněno možností "ochutnat" svou budoucnost. Potvrzení správnosti volby studií.
- Farmaceutická laborantka. Tou dobou už ukončený druhák oficiálně nestačil, přesto mě postavili za táru a dělej, co umíš. První dva ročníky dají jen teoretický základ s nulovou použitelností v praxi, takže jsem si připadala vcelku neschopně.
- Prodavačka "Pharma Shopu". Když mi zavřeli oblíbenou lékárnu z předchozích let. Projekt, který se neujal a opravdovou lékárnu ani suplovat nemohl. Paralen 10 tablet, Nurofen 12 tablet, živočišné uhlí, soda, šalvějové bonbóny, nějaké ty čajíčky, náplasti a spousta doplňků a kosmetiky jsou prostě málo pro uspokojení všeho, s čím může někdo přijít. Sedět na osmi metrech čtverečních mě nebavilo ani za odměnu proti předchozím brigádám vpravdě královskou. Ten měsíc jsem prořvala, že chci pracovat a ne tam sedět. Jenže ty prachy jsem fakt potřebovala na další rok ve škole a nic jiného se mi splašit nepodařilo.
/Zdravím J.S.
/úvodní fotka: Pixabay
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené