Musíš vědět, co vydáváš
Můj čas v bezpečí vzdělávacího systému se nachýlil a před posledními zkouškami zbývalo už jen jediné. Půlroční páťácká praxe coby opravdová konfrontace s realitou. Na dobu dovolených plynule navázalo několik odchodů stálých posil, až do provozu 12 hodin denně 7 dní v týdnu zůstaly jen tři (se sanitárkou čtyři) a na zbytek směn prostě někoho poslali odjinud. I levná pracovní síla se musela plně využít, a tak se se mnou nikdo moc nemazal. Chybí sanitárka - přebereš zboží, chybí laborantka - šup vydávat málem bez nároku na oběd atd. Mladým, blbým a nadšeným tohle nevadí.
Pan magistr přidělený po dobu nemoci vedoucí se s věcmi příliš nepáral. Hned první den dorazil pozdě, nemohlo se otevřít. "Ty seš v páťáku?" Zeptal se mě při převlékání. "To ste mohly votevřít." Vyhodnotil situaci k řešení zavánějícímu neskutečným malérem. Pozdní příchody u něj byly téměř na denním pořádku, začátek pracovní doby půl hodiny před otvíračkou ostatně nedodržoval nikdo. Podobným způsobem se nemazal s nespokojenými pacienty, které bez skrupulí upozorňoval na právo volby jiného zařízení, a v objednávkách se začaly objevovat kartóny koupelových solí a láhve vína. Pracovat uměl, vzal klidně čtyři nebo pět dvanáctek v jednom týdnu, nerozlišoval personál na oblíbený a neoblíbený, takže jsme mu ostrý jazyk i zálibu v popíjení vína ve vaně (vždyť musel ráno řídit se zbytkáčem!) rády odpustily.
Jednoho dopoledne zhodnotil dodané láhve, donesl poctivé sklenice na vodu a k mému zděšení jedno z vín rozdělal. Ze všech předchozích praxí jsem si pamatovala, že před koncem pracovní doby nebo aspoň kontaktu s pacienty ne a ne a nikdy. Štědře nalil do sklenic. Tolik jsem ve svých lepších dobách nevypila za celý rok. Přiznání, že nepiju, ale nikde kredit nezvyšovalo a především moje rozhodnutí nikdy nikdo nerespektoval. Naznačil ťuknutí k přípitku. "Condurango," prohlásil. "Žaludeční víno. No dělej, musíš vědět, co vydáváš!" Budu ožralá, napadlo mě nikoliv nemístně. Na padesátikilovou abstinentku je symbolický přípitek skoro dost a tady po nalití těch dvou sklenic zmizela z láhve víc jak půlka! Opatrně jsem se napila. Mohl se smíchy potrhat. "Dobrý, co?" Jo, opravdu mi chutnalo.
Ještě jsem neměla zdaleka dopito, když došlo k dolití po okraj. "Vůbec nepiješ!" "Budu vožralá!" "Z tohohle?" Jo, klidně i z tohohle, nemám denní trénink s celou flaškou. K snídani musli, na svačinu nízkotučný jogurtík, co by to asi tak mohlo přibrzdit? "Poď mi pomoct, mám frontu." Ozvalo se nemilosrdně zpoza rohu. Dodnes se divím, že to "testování" neprasklo...
/úvodní fotka (c) Pixabay
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené