Na ptáky jsme krátký

Na některé opeřence jsme malý páky my, jiní jsou zase malý páky na nás. A tak zatímco oni si dají do zobáčků, my si dáme do čumáčků a bezpečně se podíváme na zobáčky, se kterými bychom se nechtěli osobně setkat.

Tricha orlí je slušný kousek ptáka. A to prosím z kategorie papoušků! 

Zobák člunozobce je určený spíš k lovu ryb, ale při jeho rozměrech jsem ráda, že je tento krasavec za sklem. 

"Hele, to sou takový ty maribu." No, do Malibu se v dohledné době nechystáme, ale čápy marabu lze vidět i v rodném městě. 

Slušných rozměrů dosahují i jeřábi.

A pořádně ostrý zobák mají dravé sovy. Jak jsem se předloni i loni dočetla na Borových Ladech, chytré moc nejsou.

I nadměrně růžoví plameňáci mají svoje ošklivá káčátka. 

A ještě růžověji je tam, kde se mláďata aktuálně nenacházejí. Mimochodem, kolpíčata jsou také dost ošklivá.

Ara Learův se buď umazal, nebo si žere nohu. 

Zatímco létaví obyvatelé celoroční voliéry mají k dispozici jakousi růžovou kaši... 

...pro jejich přízemnější spolubydlící nic nevidíme. Ale hladově tento holub nevypadá! 

K vidění jsou i nejrůznější druhy kačenek.

Moje! 

A tito tučňáčí partyzáni nějak nechápou, co tu ty lidi dělají.

/28.9.

/foto já