Zahrajem si na fobiky
Sehnat jídlo se v určité etapě koronavirového šílenství stalo adrenalinovým zážitkem. Zejména když si člověk z boje urvaný jak kotě chtěl objednat dovoz. Vzdor posílení rozvozů a nejspíš i provozů bylo nemožné zachytit současně zásobené sklady a volné rozvozové okno. Jinak řečeno, když bylo vůbec co objednat, nešlo to nechat přivézt. Když se na chvilku objevil volný rozvoz, nebylo prakticky co objednat. A tak se stalo nevyhnutelným absolvovat jednu nutnou cestu v rámci plošné karantény. Tedy vypravit se do obchoďáku s tichým přáním, aby něco bylo aspoň tam. Současně došlo k porušení režimových opatření při léčbě rouškové vyrážky.
Tašky, doklady, platební karta, klíče od auta, pro jistotu hotovost a tak vzácná dezinfekce, rouška, zahnat zvíře dožadující se výletu na chodbu. Zopakovat si pravidla dodržování odstupu poté, co mě před pár dny vyhodili z galanterie coby kus nedodržující protiepidemická opatření. No, do Tesca se snad po jednom nevstupuje! Prázdné parkoviště mě navnadilo. Nějak mi nedošlo, že mimo toho hypermarketu nic moc otevřeného nebude. A kde ti lidé logicky budou, aha?
Nákup se podařil, tady už zásadně vyzobáno nebylo. Jen fronty s dvoumetrovými rozestupy vypadaly hůř, než ty předvánoční. Vážně stojí za to lepit na zem značky, kde máme stát? Těch peněz a práce na tu chvíli... S úžasem jsem zjistila, že dva metry jsou docela dost. Ne, délka vozíku opravdu nestačí. Mnozí nakupující přímo panicky uskakovali při každém přiblížení jiného človíčka. Pokladní se štítila jak věrnostních kartiček, tak zboží na pásu. Vrcholem se stalo potažení síťky s jablky za cedulku. Špičkami dvou prstů. Dezinfekční gel po každém zákazníkovi. To jako já, která si i bez epidemií myju ruce asi tak 45x za den, jsem čuňátko? Já, která používám nemocniční dezinfekci před svačinou v lese??? Já, které neustále někdo leze do osobní zóny, budu teď ta vlezlá?
Jako by nestačily ty osypané tváře. Jako by nestačilo to, že si už myju ruce za den 50x a žádné krémy to nezachrání. Jako by nestačilo, že milovaný vynález pana Wichterleho leží v šuplíku a já se otravuju s brýlemi, které odmala nesnáším. Když ochranné brýle, tak ochranné brýle, no. Jako by nestačilo, že s rouškou má člověk značně ztížený perorální příjem. Za normálních okolností se po umytí rukou prostě napijete nebo zakousnete a je to. S rouškou to znamená jít se umýt, aha, někdo přišel, takže nic. Odbavíte dalších pět lidí, znovu se umyjete, začnete sundavat roušku, aha, někdo přišel, takže nic. Většinou se povede tak na třetí-čtvrtý pokus. Takže k následkům nošení roušky lze s klidem přičíst i dehydrataci. Lidi, mě tahle hra nějak přestává bavit! Já tu fobii z nákazy nakonec budu mít! A to není legrace, potkám všechno, co populací lítá...
(A neberte všechno doslova, jo!)
/úvodní obrázek (c) Pixabay
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené