Zbytky staveb byly zasypány, aby je kolisti a hlavně čtyřkolkáři úplně nezničili... Ze školního výletu někdy kdysi dávno si nějaké rozbořené zídky vybavuju. A taky vyžebranou a na tajňačku sežranou celou čokoládu...
Na konci Zoo, kterou jsem nestihla, se nachází Hálkův pomník. I ten se mi povedl až na druhý pokus, prvně se rozmazal.
I výstup do necelých čtyř set metrů může být lehce dobrodružný...
...a ano, i tady mizí značka a poutníci se ztrácejí v porostu, kde není moc čeho se chytit...
...protože cíl je až nahoře. Tohle vypadá nově...
...stejně jako rozhledna.
Výhledy z ní jsou úměrné místu.
Sejít se dá třeba kolem Arcibiskupského altánu.
Nakonec je člověk rád, že aspoň jeden Kelt ještě v oblasti zůstal. Ten Poslední...
Některé cesty vypadají tak, že se nechce jít nahoru ani dolů...
...a každá lavička je dobrá. I ta, co má lepší časy dávno za sebou.
K sestupu na tohle místečko by se hodily hole. Jenže kdo by se s nimi jinak tahal!
Komu to ještě nestačilo, může si poskládat brouka.
/foto já