Pokud jsi seděla dostatečně blízko té dámy, tak jedno řešení mě napadá, chce to jen trochu odvahy a fantazie. Vzít do ruky telefon, nasadit slastný výraz a začít naoko zamilovaně vrkat. Ona zákonitě zmlkne, aby jí neušlo ani slovíčko a začne závidět. Pak záleží právě na té odvaze, jaké věty volit. Například "Čumáčku, za pár minuteček jsem u tebe" nebo "viď, že mi zahřeješ tlapky," jsou z těch mírnějších. Jen se to nesmí přehnat, dáma by mohla závistí puknout, což by mohlo mít fatální následky pro spolucestující se slabším žaludkem

To je dobrý! Kdyby náhodou, příště to zkusím. Jen doufám, že nebudu muset někomu dávat první pomoc.

Měla jsem období, kdy jsem se téměř  nemohla hýbat. Chodila sem jako Quasoška, nebyla jsem schopná ani otočit klíčem v zámku. Nicméně jsem musela jezdit denně na injekce. MHD...Sedat si bylo dráma, vstávat ještě lepší, ale pořád líp než stát bez držení. Co já jsem si vyslechla od úctyhodných starších lidí, by bylo na román, ne na blog...:-( Prostě mi bylo nějakých 28, tak co bych seděla, že...

To snad ani není možný, ne? To je ještě horší, než moje zážitky z doby cca před 10 lety. Pokousal mě nějaký hmyz a málem jsem dostala otravu krve. S nohou v obvazech mě pořád někdo vyhazoval ze sedaček i laviček na zastávkách. Ale byla jsem mladší a blbější než dnes, tak jsem se pokaždé zvedla.

Ono mnoho věcí nesouvisí s věkem, mladý nevychovanec je i starý nevychovanec.

Což je vlastně logické.

Jistě,že jsou někteří lidé nepříjemní,dle Vás senioři,ale Vy osobně nebudete asi o nic lepšího ražení.

Ano, my dva si pravděpodobně nemáme co vyčítat. Pěkný den!