- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
V momentě, kdy jsem se šla přiznat, to zas tak nebylo. A Olík má doteď zaracha!
Sad and useless... Jako většina příběhů ze života.
Já nic, já muzikant! I když... To je taky námět na horor!
Připomíná mi to trochu knihu "Nefalšovaná kočka" od Terryho Pratchetta, kde se jedna kapitola věnovala kočce, kterou nějakých pět domácností pokládalo za svou vlastní.
Hlavně jestli v tom měla jasno ta číča.
Klárko, cestu si vždycky bezpečně najdou tam, kde je jim dobře
Že je mu líp u nás než doma, je ovšem mírně podezřelé.
Za mnou kočka večer chodí do postele - vždycky mi udělá kočičí masáž zad (tzv. protlapání) a usne. Když párkrát nepřišla, načapal jsem ji, jak leze do okna sousedovi. Myslíte, že ta nevěrnice protlapává záda i cizím chlapům?
Nevěrnice! Nebo jí soused dává nějaké dobrůtky.
Takové sousedské návštěvy jsou skoro nejlepší
Mi povídej. Ale tohle byla premiéra. A jak nechtěl domů! Asi věděl, že dostane.
Před lety jednou volali sousedi z chaty, že přes týden postrádají kočku a že se jim zdá, že slyší mňoukání od nás z kůlny. Jeli jsme tam a samozřejmě - po odemknutí kůlny se vypotácela téměř průsvitná kočka a radost byla veliká. Samozřejmě tam vběhla a někdo jí zamknul. Po čase jsme ještě našli rozdrásanou pet flašku od dobré vody, díky které asi přežila:)
Chudák číča! Naše byly zavřené už venku na chodbě, ve špajzu, v kuchyni, na záchodě, ve skříních... A taky křičely.
Jo, kočky se dovedou schovávat jako nikdo jiný :-)