Jarní barvení - a trocha bahnění

Aneb Hliňák o rok později - druhý pokus. Tentokrát poněkud úspěšnější, i když bez nasbíraného košíku podbělových květů. Jo, jak je tohle dlouho? Podle stavu starého lomu, hodně!

 Vstup vypadá podstatně lépe než před rokem... 

...a tak můžu dole bez větších nesnází vytušit rybníček, kde jsem poprvé stála na bruslích. A řvala, že to klouže! Po sdělení jedné z místních starých paní, že je hluboký osm metrů, jsme sem přestali chodit.

Od té doby už nějaká voda uplynula. Stromy stačily nejen vyrůst, ale i padat.

Tunningáři, nebo kdo se tu schází, své stopy zanechali.

I buřty si upekli.

A cesta všude suchá není.

Tohle asi procházka po louce už nezachrání!

Tak se aspoň pokocháme všudypřítomným počínajícím barvením.

I Drnka začíná ukazovat nesmělé náznaky konce zimní nahoty.

Medvědí skála se sice nebarví, ale s tou krosovou dráhou jděte do háje!

/2.4.