Tady velím já, uklízečka

8. 01. 2019 11:22:37
"2300 dáme, a nic od vás nežádáme. Jenom čisté ruce mít, salmonelu nešířit." Stálo na lepicím papírku na okně v koupelně. Některé ze sousedek došla trpělivost.

To se tak člověk vrátí po prázdninách na koleje a nestačí se divit. Stará hodná paní Z. zřejmě odešla do důchodu a místo ní s koštětem po chodbách pobíhá cosi, co se kolem něj snaží omotat jako go-go tanečnice kolem tyče. Sluchátka v uších, nafučený výraz, červené vlasy sčesané do culíčků. A problém vychytat, kdy po chodbách courá nejméně kolejních obyvatel. Tedy dobu, kdy slušňáci jsou už ve škole či na brigádách a pařmeni se ještě neprobrali.

"Ta stará byla hodná, ale podle mě moc neuklízela." Vyjádřila se jedna ze spolubydel na obranu nové posily. Koupelna, záchody a kuchyňka se používat daly, záplavy špíny na chodbě nebyly a další jsem moc neřešila. A náhodou nám paní Z. několikrát vynesla koš a dobrovolně bez nároku na honorář uklízela pokoj klukům naproti přes chodbu. Při nabídce vynesení koše zmerčila jeho stav a zasáhla dřív, než se po celém bloku rozlezou švábi a další havěť. Jo, a taky pilně vysypávala plechovky sloužící na schodech jako popelníčky.

Z drbů sesbíraných spolubydlícími a sousedkami jsem se dozvěděla, že nová paní uklízečka je prý dcera vedoucí kolejí a je sama se dvěma malými dětmi, tedy ty peníze asi fakt potřebuje. První informace vysvětlovala její nenadšenost a zdravení na půl pusy, ostatní nás nechalo chladnými. Aby se vyšvihla, několikrát týdně leštila skleněné tabulky blokových dveří a pilně předváděla, že dosáhne až nahoru. To jsem paní Z. nikdy dělat neviděla, to uznávám.

Jednoho krásného dne se před obědem objevily v kuchyňce krabičky s mýdlem, které si spousta holek nechávala v koupelně na okně. Kdo má taky pořád myslet "eště mejdlo", když jde čůrat. Inu, vzala první příchozí mýdla a vrátila do koupelny, aby si mohla ohřát oběd. Druhý den se situace opakovala. Mýdla byla opětovně vrácena na své místo s komentářem, že příště třeba budou v klučičí koupelně. I třetí den byla mýdla přemístěna na kuchyňskou linku a opatřena ručně psaným vzkazem, že v koupelně se nechávat nesmějí, neboť pak nelze parapet setřít. Nová šůrovačka zjevně nevěděla, jak to na kolejích chodí, a vystrčila růžky. Mýdla byla uklizena do koupelny a připsána odpověď, že takhle se to dělá, kdo má na mýdlo pořád myslet a doposud to nevadilo.

Po víkendu se na patrové nástěnce objevil tištěný zákaz ponechávat cokoliv na koupelnovém okně kvůli umožnění řádného úklidu. S razítkem a podpisem vedení. Hm, slušné páky! Netrvalo dlouho a na vyleštěných dveřích visel první papírek. Všimla jsem si ho cestou do koupelny, kde bylo pokračování. "Čím víc platíš, tím míň můžeš. Heslo kolejí pro letošní rok." Druhé zdražení během tří let mě naštvalo taky, byť nebylo tak citelné jako to první. Znamenalo méně peněz z kapesného na ostatní "luxus". Jako jídlo, vlak, skripta, mimořádné výdaje třeba v případě nemoci, a tak. "2300 dáme, a nic od vás nežádáme. Jenom čisté ruce mít, salmonelu nešířit." Znělo nejpovedenější dílko nad vyklizeným parapetem.

Ten den jsem měla odpoledne volno a rozhodla jsem se vyrazit do víru města. Jen pocourat, nakupovat blbosti nebylo za co. A tak zatímco zbytek pokoje odešel trpět na fakultu, já jsem vylovila "malou" tašku. Peníze, doklady, deštník pro jistotu, mobil, zamknout a klíče přidat. Na schodech vysedávala naše "oblíbenkyně". "Nevíte něco vo těch lístečkách?" Houkla na mě bez pozdravu. Jasně, jedna ze spolubydel, i na mě přespříliš oprsklá, si na ni vlastně otevřela pusu. "Nevim." Odpověděla jsem stručně podle pravdy. Letitý trénink v sebeovládání mi zabránil v adekvátní reakci. "Fakt ne? Já si myslim, že víte." Odfrkla stylem, jakým se člověk baví s malým dítětem. To už bylo moc i na mě, a navíc to nebylo všechno. "Já vo těch lístečkách nic nevim." Zopakovala jsem naposledy a vydala se po schodech dolů. Ignorace výtahů má své výhody.

Po návratu jsem příhodu vylíčila spolubydlícím. "No jo, věděla, na koho může." Zkonstatovala ta oprsklina a vrátila se ke svým skriptům. Druhé dvě neměly slov. "Hele, víš co mi došlo? My sme to bejt nemohly, tady přeci platíme jenom šestnáct stovek." Dala mi argument, který jsem potřebovala o pár hodin dřív. 2300 byla cena za dvoják, ne za čtverák. Druhý den už paní uklízečka nedorazila a další pondělí přišla úplně jiná...

/zdravím J.M.-P.

/úvodní obrázek (c) Pixabay

Autor: Klára Tůmová | úterý 8.1.2019 11:22 | karma článku: 20.22 | přečteno: 1273x

Další články blogera

Klára Tůmová

To chce houbičky!

Aneb když se zima zeptá a zážitky a fantazie už došly, je třeba najít nějaké ty nalovené zásoby a schopnost vymýšlet si trochu podnítit. Někdy to má člověk dokonce ulehčené, úlovek mu někdo předpřipravil.

15.1.2019 v 14:24 | Karma článku: 9.30 | Přečteno: 218 | Diskuse

Klára Tůmová

Musíš vědět, co vydáváš

Štědře nalil do sklenic. Tolik jsem ve svých lepších dobách nevypila za celý rok. Přiznání, že nepiju, ale kredit nezvyšovalo a především moje rozhodnutí nikdy nikdo nerespektoval. Naznačil ťuknutí k přípitku.

11.1.2019 v 20:42 | Karma článku: 10.25 | Přečteno: 288 | Diskuse

Klára Tůmová

Ježíšek

...přiletí na peruti a řekne (domyslet si to nebude tak těžké), říkala s oblibou babička. Zatímco doma jsem musela uklízet jak beruška, poslouchat připomínky, že sváteční úklid je v jiných rodinách týdenní, z jedné strany...

6.1.2019 v 10:01 | Karma článku: 11.69 | Přečteno: 345 | Diskuse

Další články z rubriky Ona

Jana Kozubíková

kOmický blog XXXXXXIX.

Děti jsou nepochybně radost. Neříkám, že pořád, ale o to víc si těch zřídka zažívaných hezkých chvil vážím.

15.1.2019 v 16:45 | Karma článku: 10.51 | Přečteno: 201 | Diskuse

Jitka Štanclová

Stáří, aneb když nahlédnu do vzpomínek, synku

Našel bys věci, na které jsi skoro zapomněl.Tak jako nedávno já. Otevřu starou knihu a z ní vypadne list. Pohled na téma stáří. Jeden z mnoha Tvých výtisků, úvah, kterými jsi mě obdaroval....

15.1.2019 v 15:51 | Karma článku: 19.84 | Přečteno: 433 | Diskuse

Alena Damijo

Můj dokonale obyčejný život

Ze všech médií se na nás valí idylicky dokonalé obrázky šťastných lidí v přepychovém bydlení, na luxusních dovolených a s usměvavými a poslušnými dětmi. Já ale dnes udělám něco odvážného: Budu děsivě upřímná.

15.1.2019 v 10:30 | Karma článku: 21.34 | Přečteno: 835 | Diskuse

Denisa Sciortino

30 kulturních šoků, které jsem zažila v USA (část devátá)

V devátém díle mé série o kulturních odlišnostech se dočtete o rozdílech mezi českým a amerických přístupem k hygieně. Stejně jako v ostatních dílech se jedná o mé osobní zkušenosti.

14.1.2019 v 19:09 | Karma článku: 40.44 | Přečteno: 7107 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak jsme "vylezli" na Sněžku. Nebo ne?

"Tak kam?" Zeptal se manžel. "Jestli mi vážně chceš udělat radost, tak dnes dáme tu Sněžku." Víte, když chci, umím být přesvědčivá, umím se podívat tak, že i manžel jihne.

13.1.2019 v 19:22 | Karma článku: 13.94 | Přečteno: 452 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz