Středa 11. prosince 2019, svátek má Dana
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 11. prosince 2019 Dana

Italská zmrzlina

14. 04. 2019 20:31:41
Jednoho dne se i u nás objevil pojízdný pultík s nápisem "Italská zmrzlina". Mohla jsem jen smutně koukat, jak si šťastnější spolužáci a sousedi odnášejí kornoutky s rovnou třemi kopečky či dokonce plné misky.

Psaly se první roky devadesátek, a kdo ještě nevyrazil do zemí léta zapovězených, tomu jejich vymoženosti přišly naproti až pod nos. Jednoho dne se i u nás objevil pojízdný pultík s nápisem "Italská zmrzlina". Několikrát se v ulicích posunul, asi překážel, až nakonec zakotvil na travnatém plácku nad sídlištěm. Nejdřív jsem nechápala, jak ho tam dovezli, museli by po chodníku a po něm přece auta jezdit nesmí. Brzy jsem to ale přestala řešit, prostě tam stál a byl zdrojem pokušení. To ještě násobili spolužáci básnící o tom, jak je zmrzlina odtud úžasná.

Exotická dobrota měla jeden háček, nebo spíš pořádný hák. Byla drahá, kopeček za tři koruny a kornoutek za korunu. Považte, kornoutek nebyl zdarma jako všude jinde, musel se platit nejen pro dítko na mraženou pochoutku příliš malé, ale i při zakoupení zmrzliny. Suma sumárum, za jeden kopeček do kornoutku by byly v cukrárně na náměstí tři a ještě by zbylo. Když jsme moc kňučely, že chceme tu italskou zmrzlinu, odvedla nás máma na náměstí a každé koupila jeden kopeček toho jednoho druhu, co starý pán v cukrárně nabízel. Malým tím pusu zavřela, ale mě nemohla uspokojit JAKÁKOLIV zmrzlina, chtěla jsem jedině tu speciální z vozíku.

Jenže jsem mohla jen smutně koukat, jak si šťastnější spolužáci a sousedi odnášejí kornoutky s rovnou třemi kopečky či dokonce plné misky z domova donesené. Šest, ŠEST druhů tam nabízeli! Vozík mě sváděl každou cestu ze školy a každou vycházku do města na nákup. Bylo potřeba najít cestu, jak ji také ochutnat. Přijít k italské zmrzlině tak, aby se to nedozvěděli rodiče. O další kolo připomínek, že jsem se nerozdělila, jsem prostě nestála. Koupit si ji cestou ze školy, to nešlo. Nedolízala bych před návratem domů, a taky, co kdybych pak do sebe nedokázala natlačit oběd? Navíc se se mnou vracel na sídliště spolužák, jehož maminka nechodila do práce stejně jako moje. Musela jsem zkrátka vymyslet, jak se dostat ven bez doprovodu v dobu, kdy nebudu podezřelá.

A tak jsem jednou po obědě doma oznámila, že se chci jít projít. Sama. Detailně jsem popsala bezpečnou trasu nad sídliště, zadem kolem školy přes fotbalové hřiště a zpátky domů. Dostalo se mi upozornění, že se mám brzy vrátit, neboť jdeme na kreslení do kulturáku. Na kurz, který byl zaplacený pro dva lidi, ale chodily jsme tam čtyři. Přišlo mi to dost divné, ale černá účast zejména mojí osůbky zjevně nikomu nevadila natolik, aby na ni upozornil. To ovšem odbočuju, zkrátka a dobře jsem se dostala ven v příhodnou dobu na malou dobrotu po obědě. Desetikoruna v kapse u sukně zůstala nepovšimnuta, s čímž jsem počítala.

Rozhodla jsem se pro tři příchutě, když už, tak už. Tolik zmrzky najednou jsem doposud neměla a nehrozilo, že by se situace mohla změnit. Na mladší se musely brát ohledy, prostě buď ráda za tu trošku a nestěžuj si. Navíc právě tohle množství mělo tu výhodu, že šlo zaplatit jedním kusem. Žádné cinkající mince, které by mě při odchodu nebo návratu mohly prozradit. Vybrat si z palety druhů jen tři nebylo jen tak. Ještě upozornění, že mám být opatrná, aby mi ta nálož nespadla, a mohla jsem pokračovat v cestě.

Opatrně jsem přešla ulici, už, už, tady tou skoro žádná auta nejezdí, a než jsem se nadála, většina vzácné zmrzliny skončila v prachu cesty. Pokusila jsem se aspoň kus sebrat, ale výsledkem byla jen ulepená ruka obalená špínou ze země. Do háje! Takhle nemůžu domů. Kam se mám utřít? Tráva nepomohla, musela posloužit sukně. Samozřejmě uvnitř kapsy, převlékání po návratu by nezůstalo nepovšimnuto a žádná uvěřitelná historka mě honem nenapadla. Dolízala jsem to, co zůstalo v kornoutku, došla oznámenou trasu a přesně akorát dorazila domů. Jestli byla ta italská zmrzlina opravdu lepší, než česká z náměstí, si už nepamatuju.

/Inspirováno článkem kolegyně blogerky L.Š. o drahé zmrzlině.

/úvodní foto já

Autor: Klára Tůmová | neděle 14.4.2019 20:31 | karma článku: 15.98 | přečteno: 646x

Další články blogera

Klára Tůmová

Až opadá listí z dubu

Mělo by to znamenat cosi jako "až přijde Godot" nebo "na svatýho Dyndy". Jenže ono to tak docela neplatí, neboť duby se dělí na letní, co opadávají jako jiné stromy, a zimní, co opadávají až s rašením nových lístečků...

27.11.2019 v 18:12 | Karma článku: 11.73 | Přečteno: 196 | Diskuse

Klára Tůmová

Na ptáky jsme krátký

Na některé opeřence jsme malý páky my, jiní jsou zase malý páky na nás. A tak zatímco oni si dají do zobáčků, my si dáme do čumáčků a bezpečně se podíváme na zobáčky, se kterými bychom se nechtěli osobně setkat.

17.11.2019 v 21:04 | Karma článku: 16.07 | Přečteno: 362 | Diskuse

Klára Tůmová

Toulky časem - ...a proč tam lezu poprvé až teď?

Když už se to "those were the best days of my life" zvládlo vypařit v němém úžasu, je na čase výlet okořenit trochou adrenalinu z něčeho dosud nepoznaného. (Cosi jako turistou v ne-rodném městě.)

11.11.2019 v 17:30 | Karma článku: 15.39 | Přečteno: 384 | Diskuse

Klára Tůmová

Kdo na podzim zazářil

Takové to "někdo září, jinej v září" se u nás letos nekonalo, a tak si zářivého podzimu můžeme s přehledem užívat. (Známá místa 100x jinak potřiapadesáté.)

31.10.2019 v 21:23 | Karma článku: 11.12 | Přečteno: 196 | Diskuse

Další články z rubriky Osobní

Jan Tichý(Bnj)

Jasné přesvědčení, žádné pochybnosti

Člověk je omezen nejen svými smysly, ale i svou myslí. Mysl dokáže neuvěřitelné věci. Může leccos vymyslet, může se zahltit myšlenkami, a to jak pozitivními, tak negativními.

11.12.2019 v 16:49 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

Kristýna Burgerová

Pod pokličkou aneb cesta do pekla anglické kuchyně

Kdybych si měla tipnout, kdo vymyslel mrazák dala bych ruku na to, že to byl Angličan. Nebyl, byl to Skot.

10.12.2019 v 9:04 | Karma článku: 44.62 | Přečteno: 8937 | Diskuse

Tien Tran Tat

Já a mé první Vánoce

Kdy jsem si uvědomil, že jsem v něčem jiný? Nejspíš ten den o Vánocích, před 22 lety. Je obyčejný večer, hrál jsem si s legem a díval jsem se na pohádky. Pak jsem se šel podívat za okno a viděl jsem jak venku sněží.

10.12.2019 v 8:47 | Karma článku: 29.19 | Přečteno: 841 | Diskuse

Jana Klenorová

Tanec pro Převozníka

„Lásku?“ Převozník se málem polil „a na to jsi přišel jak?“ ... „Láska je přece ve všem, co já dělám!“

9.12.2019 v 18:42 | Karma článku: 7.35 | Přečteno: 189 | Diskuse

Anna Novacek

Nemáš prachy? Oslepneš...

Syn se vrátil od očního lékaře s diagnózou, jejíž název jsem nikdy předtím neslyšela. Obrátila jsem se tedy na Google. To, co jsem našla, mě vůbec nepotěšilo, a další šok mě čekal ve chvíli, kdy jsem klikla na ceník zákroků.

8.12.2019 v 15:16 | Karma článku: 17.48 | Přečteno: 504 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz