Toulky časem - "...každej ví, že časy se mění..."

7. 09. 2019 17:11:20
No, každej asi ne... Dlouho předem vybraný název "Those were the best days of my life", kde je mi bližší i interpret, jsem nakonec nemohla použít. Protože jak vzpomínat v místech, kde často téměř "nezůstal kámen na kameni"?

Přistání bezpečně tady...

...místo adrenalinově tady...

...je prvním znamením. Vlastně už známým z předchozího výletu do těchto končin. Kdy jen to bylo? 2012. Asi.

Některé jistoty (zatím?) zůstávají...

...ale nenakoupit, to je trochu zrada!

"Ústav" stále stojí, jen dostal nějaké zářivější barvy.

Vylepšené je i okolí. Třeba již přejmenovaná "Ubytovna" vedle takhle barevná nebývala.

VLA, ze které pocházeli dva členové první studijní skupiny. Taky vypadá líp, nebo je to tím podvečerním světlem?

Koleje byly částečně nově nahozené už za starých časů, ale že by barva tak držela? (Označené okno bývalo "moje".)

Před hlavním vchodem je prázdno, je znát, že ještě nezačala škola "těm, co jsou furt doma". Povšimněte si kol, která urychlují přesuny. Možná se mi přece jen nezdá, že vzdálenosti mezi známými místy jsou větší.

Zahrada mezi třetím a čtvrtým blokem. To bylo radosti, když ji v pozdní jarní době odemkli, my jsme vzali seprané erární kostkaté deky, co už ani nešly nazvat larisa, a vyrazili z vyhřátých pokojů učit se na vzduch. Pohled na tiché ostrůvky musel být pro okolojdoucí bizár. Vy byste snad čekali, že studenti nerozjedou bujarý piknik?

Mezi prvním a druhým blokem byla zahrada vyhrazena pro někoho mnohem důležitějšího. Mno, mimo údržby jsem tam nikdy nikoho neviděla!

Venkovní požární schody, po kterých bychom se všichni tak rádi proběhli... Tisícovka ale byla dost peněz.

To pokutu při přebíhání do polikliniky, kde měla (má?) fakulta seminární místnost, jsme občas riskli. Obejití po přechodech znamenalo zdržení.

"Bylinky a čaje" na svém místě potěšily.

Ještě hloupější bylo přebíhání na nákupy. Ale nebylo to logo tehdy jiné?

Jolana byla na běžný nákup daleko, blíž to bylo do Jarky!

Pro noviny napravo, pro hadříky nalevo. Bejvávalo...

Velmi nebezpečně jsme přebíhali sem...

...a jak vidno, dělá se to dodnes.

Přece to nebudeme obcházet kolem fakulty. Ani naučná stezka nepřesvědčí.

Když školní knihovna nestačila, muselo se jinam.

Tohle ovšem ještě nestálo, chodili jsme sem. Prý bývalá synagoga.

Nejen učením byl člověk přece jen živ. Občas bylo třeba protáhnout tělo. Základka kousek od Palachových kolejí své tělocvičny ráda poskytla.

A když už jsme u té Palachárny...

Taky se dalo jít bruslit. Jen škoda, že značná část sezóny se kryla se zápočťáky a zkouškovým, kdy měl člověk jiné myšlenky.

Za pro mnohé tak vzácnou zábavou se chodilo hlavně sem. Jen vzpomenout si na název zařízení mi trvalo snad několik dní.

/30.-31.8.

/foto já

/asi bude pokračování

Autor: Klára Tůmová | sobota 7.9.2019 17:11 | karma článku: 11.47 | přečteno: 273x

Další články blogera

Klára Tůmová

Na ptáky jsme krátký

Na některé opeřence jsme malý páky my, jiní jsou zase malý páky na nás. A tak zatímco oni si dají do zobáčků, my si dáme do čumáčků a bezpečně se podíváme na zobáčky, se kterými bychom se nechtěli osobně setkat.

17.11.2019 v 21:04 | Karma článku: 15.73 | Přečteno: 325 | Diskuse

Klára Tůmová

Toulky časem - ...a proč tam lezu poprvé až teď?

Když už se to "those were the best days of my life" zvládlo vypařit v němém úžasu, je na čase výlet okořenit trochou adrenalinu z něčeho dosud nepoznaného. (Cosi jako turistou v ne-rodném městě.)

11.11.2019 v 17:30 | Karma článku: 15.10 | Přečteno: 368 | Diskuse

Klára Tůmová

Kdo na podzim zazářil

Takové to "někdo září, jinej v září" se u nás letos nekonalo, a tak si zářivého podzimu můžeme s přehledem užívat. (Známá místa 100x jinak potřiapadesáté.)

31.10.2019 v 21:23 | Karma článku: 11.10 | Přečteno: 192 | Diskuse

Klára Tůmová

Co v Praze nemáme

Praha je město veliké, kde je toho k vidění spousta. Ale přece jen se najdou věci, které tam nenajdete a budete za nimi muset vyrazit ven.

23.10.2019 v 21:04 | Karma článku: 11.16 | Přečteno: 274 | Diskuse

Další články z rubriky Fotoblogy

Jaromír Šiša

Putování Transsibiřskou magistrálou, zastavení poslední, Bajkal.

Je nejhlubším jezerem světa. Na délku měří 639 v nejširším místě 79 km. Jeho 550 přítokům by trvalo naplnění 369 let. Vytéká z něj pouze Angara, která má hned na začátku 7x větší průtok než Labe v ústí do moře. Je zásobárnou pro

18.11.2019 v 9:07 | Karma článku: 37.91 | Přečteno: 1002 | Diskuse

Klára Tůmová

Na ptáky jsme krátký

Na některé opeřence jsme malý páky my, jiní jsou zase malý páky na nás. A tak zatímco oni si dají do zobáčků, my si dáme do čumáčků a bezpečně se podíváme na zobáčky, se kterými bychom se nechtěli osobně setkat.

17.11.2019 v 21:04 | Karma článku: 15.73 | Přečteno: 325 | Diskuse

Veronika Foglová

Ze Zaječin na Zemskou bránu (2)

Dnešní část putování zahájíme pod Pašeráckou lávkou a zakončíme pod Ledříčkovou skálou v dolní části rezervace.

17.11.2019 v 20:44 | Karma článku: 13.02 | Přečteno: 138 | Diskuse

Jan Pražák

Montyho smutný příběh s otevřeným koncem

Mám rád příběhy se šťastným koncem, ať už lidské nebo zvířecí. Jenže v životě se ne vždy daří, a tak vám dnes mohu nabídnout jen několik příběhů se slibným začátkem. A k tomu jeden, v němž by toho štěstí bylo moc a moc zapotřebí.

17.11.2019 v 17:59 | Karma článku: 21.01 | Přečteno: 636 | Diskuse

Jiřina Votavová

1989 - 2019

Třicet let uteklo jako voda. Trochu jsem si zase zavzpomínala a vybrala pár fotek, některé ještě z kinofilmu, od roku 2006 z digitálního světa. Každý rok jednu. Pár let se mi nepodařilo doložit, ale poradila jsem si s tím.

17.11.2019 v 7:07 | Karma článku: 20.78 | Přečteno: 295 | Diskuse

Najdete na iDNES.cz