Generika z pohledu zdravotníka

Děkuji panu Pražákovi za nadhození tématu.

Zdroj: Internet

Generika jsou dobrá. Zpřístupní danou látku více lidem. Co bylo drahé (ať už pro pojišťovnu nebo doplatkem), může mít více lidí. Můžeme dát modernější léčbu více lidem.

Generika jsou skvělá. Máme co nabídnout, když předepsaný přípravek není aktuálně (nebo definitivně) dostupný. V dnešní době poměrně častý úkaz...

Generika jsou nástrojem boje. Tu úspěšnou látku chce prodávat každá firma. Po vypršení patentu nastává závod s časem. Kdo si udělá jméno, ten ho bude mít. Musíme být v něčem lepší. Mít tabletky v barvě nejvíce prospívající léčbě daného problému. Nemít v nich složku, která může být problémová (typicky barviva nebo laktóza). Vyrábět oční kapky, které méně štípou. Pohrát si se složením roztoku, aby vydržel dlouhodobě stabilní při pokojové teplotě. A tak bychom mohli pokračovat. Výsledkem je mnoho teoreticky shodných přípravků, z nichž každý je ten "nejlepší".

Aktuální legislativa umožňuje tzv. generickou substituci, kdy lékárník zamění předepsaný přípravek za cenově výhodnější ekvivalent. Podmínkou je, že lékař záměnu nezakázal, a souhlas pacienta. (Jinou situací je záměna při nedostupnosti, nebezpečí z prodlení nebo na přání pacienta, ale o tom dnes psát nechci.)

Generikum má, zjednodušeně řečeno, podobnou expozici účinné látce jako originální přípravek. Ona "podobnost" je dána maximální dosaženou hladinou účinné látky v krvi, průběhem hladin a plochou pod křivkou průběhu hladin. Akceptovatelné je rozmezí 80-125%. I z laického pohledu poměrně benevolentní. Vytváří to potenciální prostor pro vznik problémů. Proto se v některých skupinách léčiv záměny důrazně nedoporučují. I v akutních případech by měly být konzultovány s lékařem!

Generika už vůbec nejsou skvělá, když praktiky kolem nich překročí etické hranice. O jednání farmaceutických firem (které se zdravotnictvím nemají společného nejspíš nic), svévolných záměnách léčivých přípravků bez informování a souhlasu pacienta, a dalších a dalších neřestech bylo řečeno a napsáno až až. Mnohdy formou novinářských senzací...