Špice v oblacích
V noci se několikrát probudím, hlava mě bolí pořád, teď navíc můžu k možným příčinám přidat víno za dva franky (a že po tom jihoitalském za dvě éčka mi nic nebylo?). Ze stanu se vyhrabu před sedmou poté, co si uvědomím, že jsem si po včerejší nestíhačce nechala pro jistotu méně času. Po snídani probereme význam německých nápisů po celém kempu, načež se vydám do umýváren. Jenže zrada, dveře jsou zahražené koštětem a uvnitř se činí paní, kterou jsem tu už zahlédla. „You want to?“ Naznačí pucování zubů, jednoduchá dedukce, když mám potřebnou výbavu v ruce, a gestem mě odešle za roh k venkovním umyvadlům (aha!).
Odjezd v půl deváté v pohodě stihnu, lepším se, navíc mě konečně přestala bolet hlava, vida, kofeinový absťák při včerejších nedostatečných dávkách mě jako možná příčina nenapadl! V městečku Tasch nás autobus vysadí na nádraží, neboť do Zermattu, našeho dnešního výchozího bodu, auta a spol. nesmějí. Jezdí se tam elektromobily, takže prý máme dávat pozor, aby nás nějaký nezajel.
A taky si máme nakoupit, ale asi to bude mít háček, Nanebevzetí Panny Marie je tu státním svátkem, nesmím zapomenout na jeden jiný, a Coop prý bude asi zavřený. Kdyžtak to má jistit Migros, místní řetězec vyznačující se tím, že neprodává alkohol, takže asi abstinujeme! Chvilku po vylodění z vlaku nasedáme do horského vláčku, sklon podlahy vypadá na rovině dost nebezpečně, asi to bude hodně do kopce. Předpoklad se potvrdí, navíc jsme asi moc naložení, chvílemi se zdá, že se zubačka nahoru nevyplazí. Vzájemně se utěšujeme, že ten mrak v okolí Matterhornu už nebude, až se dostaneme na konečnou. Lístek je potřeba i k opuštění stanice, to jsem snad ještě nezažila, a můžeme se vydat k vyhlídkové plošině. Snažím se moc nepobíhat, téměř 3100 metrů nad mořem slibuje v tom případě komplikace, přesto jsem podezřele v pohodě, paradoxně asi proto, že jsem se nahoru vyvezla? K vidění je v plné parádě většina čtyřtisícových velikánů se sněhovými čepičkami, tedy až na jeden, který asi? Doporučení počkat, že se to třeba přežene, by se nemuselo vyplatit, zpoza Matterhornu se valí další a další bílé peřiny, takže začínáme pomalu sestupovat. Ještě rychle nakoupit pohledy, pořídím i chybějící známku, poobdivuju se čokoládovým modelům největší atrakce a už fakt hurá dolů.
Klidně bych to brala naopak, ale tahle možnost byla zavrhnuta, že prý při sestupu člověk neustále kouká na Matterhorn, kdežto při výstupu ho má za zády a může se za ním tak leda otáčet. Naštěstí je aspoň slušná cesta, když už je kýžený vrchol střídavě více a méně zahalený. Všude je spousta lidí nejrůznějšího věku, vybavenosti a stavu, patrně oblíbená akce tenhle sestup! Slézt 900 metrů je nakonec překvapivě snadné, jen ten Matterhorn se celou dobu plně neukázal, prý nic neobvyklého.
V Riffelalp toho moc k vidění není a navíc mám neuvěřitelné štěstí, když mi hned po příchodu na stanici jede vláček dolů. Za tu chvilku se zvládnu pěkně rozsedět, ale zjevně nejsem sama, několik pasažérů to rovnou zalomí. Navíc mě pekelně pálí oči, že by moje sluneční brýle na ochranu před alpským sluníčkem nestačily? Kapky to ještě zhorší, jako bych si do očí snad něco spláchla nebo co, prach nebo opalovací krém?
Dole se vydám shánět kafe, jsem pěkně umordovaná (po pouhém sestupu!). Turistickou část města musím k tomuto účelu projít až na konec, všude jen suvenýry a zmrzlina, město je navíc plné lidí svátek nesvátek! Hned poté vyrazím do muzea Matterhornu, trochu mě zarazí, když místo lístku nafasuju jen anglicky psaný leták. Paní mi ještě vcelku mizernou angličtinou nařídí uložit si batoh do skříňky a můžu se vydat za poznáním. Na čtení popisků se moc nesoustředím, asi přece jen únava, a tak se jen pokochám dobovými exponáty a vydám se courat po chudší části města. Kromě okytičkovaných domů toho moc k vidění není, navíc málem vlezu pod jedno z těch elektrických autíček, hlavně, že nás varovali!
Coop je nakonec otevřený a prý tam bývají fronty, vydám se proto na nákup v předstihu. Platební terminál se mnou opět nemluví, tentokrát to ale zvládnu sama a můžu se ověšená jak vánoční stromeček vydat dál. Neodolám místní zmrzlině a hlavně plyšovému kozorožci trůnícímu vedle pohledů, a už je pomalu čas se vrátit na nádraží. Cesta zpátky k autobusu je krátká stejně jako dojezd do kempu. Zato fronta na sprchy je tentokrát nekonečná, a tak se vydám hledat ty druhé, co mají být na opačném konci u recepce. Místo umýváren omylem objevím bazén, jo, odtud ti lidé pobíhající po kempu v plavkách! Sprchy nakonec najdu na třetí pokus, dámské tu mají dobře ukryté, jen co je pravda. Ale jsou hezčí a navíc tu ještě je i teplá voda, a když na zpáteční cestě najdu i kontejnery na odpad, jsem maximálně spokojená. Ve stanu si pustím MP3 a napíšu pohledy, snad zítra potkáme nějakou schránku! Oficiální večerní program se rozhodnu zatáhnout, takže se kolem kroužku proplížím vyčistit si zuby a zalehnu.
/pokračování příště/pro pozdější vzpomínání
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Další články autora |
Přes Česko přešly bouřky s krupobitím. Dálnici D1 pokrylo bahno a větve
Do Česka přišly přívalové deště, na některých místech padaly i kroupy. Hasiči hlásili desítky...
Německo je otřeseno. Přišel brutální útok na politika, pak následoval další
Na lídra kandidátky německé sociální demokracie (SPD) v Sasku do evropských voleb Matthiase Eckeho...
Vyváděla strašné věci. Zahradil označil Jourovou za nejhorší z eurokomisařů
Premium Když Česko vstoupilo 1. května do Evropské unie, byl tam matador ODS Jan Zahradil kooptován...
Ukrajině nastává „nejtemnější hodina“. Začíná mluvit o jednání s Rusy
Premium Ukrajinské armádě se stále nedaří stabilizovat situaci na frontě a nálada v Kyjevě je čím dál...
NATO určilo červené linie. Má dva scénáře zásahu proti Rusku, píší média
Premium Severoatlantická aliance připravila krizové scénáře „červených linií“, při jejichž překročení...
KOMENTÁŘ: Evropa udělala osudovou chybu. Migrace je druh nevojenské expanze
Premium Věcně nesmyslnou teorií multikulturalismu Evropa rozpoutala migrační vlnu, která starý kontinent...
Polsko tíží migrační tlak z Běloruska. Na hranici si vybuduje opevnění
Polsko vybuduje opevnění na své hranici s Běloruskem, aby čelilo migračnímu tlaku, který podle něj...
Afghánistán zasáhly přívalové deště. Záplavy si vyžádaly nejméně 300 obětí
Záplavy na severu Afghánistánu, způsobené přívalovým dešti, si vyžádaly několik stovek obětí....
Moskva využije zpožděných dodávek zbraní, míní šéf ukrajinských pozemních sil
Válka proti Rusku vstoupí v příštích dvou měsících do kritické fáze, soudí velitel ukrajinských...
Rozdáváme kojenecké mléko Hipp ZDARMA
HiPP rozšiřuje své portfolio kojeneckého mléka o nový typ obalu. Novinka přichází ve formě HiPP COMBIOTIK® v plechové dóze, 800 g, která nabízí...
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené