Jak Tomík utrpěl šok
Sešlo se kolem třiceti mladých lidí. Studijní skupina číslo tři. Obrýlený blonďák Tomáš byl jediný kluk mezi bandou holek. Jenže nebyl zrovna extrovert. Nevlastnil ani geniální mozek, kterým by si mohl vysloužit respekt. A co s někým, kdo dá se říct, že skoro nekomunikuje, a když už musí, koktá? Tu se nemohl vymáčknout u pultu s pečivem v obchoďáku, onehdy na svém pro účely přesunu po městě až příliš dobrém kole někoho sejmul a zůstal jen zděšeně koukat. Tyto a další historky bavily nejen spolusedící ve třídě, ale celé koleje. Zdání světáckosti jsme se mu pokusily dodat přezdívkou Tommy, ale brzy byla změněna na Tomík.
Navíc měl místo bílého pláště bleděmodrý. Asi aby každý poznal, že není jako zbytek osazenstva lavic a laboratorních stolů. Ten modrý pláštík ale měl háček, jak vyhmátla paní asistentka na praktikách z anorganiky. Totiž, nebyl čistě bavlněný. Celé skupině se dostalo výkladu, jak bavlna jen a pouze shoří, kdežto tohle se přiškvaří na kůži a výsledná újma bude mnohem horší. Tomíkovi byl následně zapůjčen nějaký erární ochranný oděv a musel si pořídit plášť v obvyklé barvě a materiálu. Na první praktika týdne několikrát dorazil s dlouhým zpožděním a omluvou, že vlak. Jednou dokonce v civilu, protože prý plášť vzal domů na vyprání a nějakou dobu tam nebyl. V tomto případě šlo spíš o princip, mikroskopovat se dá vcelku bezpečně i v mikině.
A opět se konala praktika z anorganiky. Všichni v předepsaném outfitu včetně slušivých ochranných brýlí (my přisleplí jsme měli výhodu, i když ten kus plastu přece jen chrání spolehlivěji). Jedním z úkolů bylo vytažení kapiláry ze skleněné trubičky. Tedy, tuto zahřát nad plamenem kahanu a rychle táhnout oběma směry do akorátní vzdálenosti. Když se to většině navzdory opakované teoretické přípravě nedařilo, jala se nám to paní asistentka předvést osobně.
Paní asistentka nebyla z těch, co přehnaně řeší svůj exteriér. Ani stopa barviček, brýle s obroučkami ne nepodobnými těm, co nosili prarodiče na čtení, nějaká ta kila navíc. Dojem jen umocňovaly šedivějící vlasy ostříhané spíš prakticky než pro parádu. Věku byla značně neurčitého, takže nás nakonec překvapilo, že její poslední potomek se narodil někdy nedávno. Po fakultě i kolejích ještě pobíhaly holky, co ji pamatovaly s bříškem...
Tato paní se neohroženě postavila před digestoř, kde stál "její" kahan, zapálila ho, vzala skleněnou trubičku a šup s ní do plamene. My v chumlu kolem ní bezpečně rozestavění tak, abychom v klíčovém momentě nepřišli k úhoně, Tomík přímo naproti s perfektním výhledem. Sklo bylo natavené tak akorát, paní asistentka se otočila, ukázala nám, jak na to, a... Jeden ze zbývajících knoflíků na její zjevně dost pamatující pracovní košili nevydržel a odletěl kamsi v dál. S klidem Angličana pohlédla směrem dolů. "Jedna z posledních košilí. Nevrátilo se mi to z prádla." Prohlásila suše, opatrně odložila výtvor a až poté se pokusila vyrobit zdání zapnuté košile. No, sexy prádélko zrovna neměla.
Mezi námi děvčaty jsme se tomu smály dlouho, ale Tomík bezprostředně po "nehodě" získal barvu spařeného rajčete a stál jako přimražený. Všechny další anorganiky trávil někde v zadní části laborky.
/úvodní fotka (c) Pixabay
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - na válečné stezce
Možnost pěšího dojití má i při denní porci 30+ kilometrů jisté hranice. A tak časem dojde i na stezky naučné, méně známé, ale nikoli méně zajímavé.
Klára Tůmová
Letošní poprvé
Po loňských "silných zážitcích" začala tentokrát outdoorová sezóna v obvyklém až lehce časnějším termínu. Cíl byl jasný. Místo, kde jsme byli naposledy v době počínajícího šílenství a zákazů.
Klára Tůmová
V Praze je...
..blaze? Draze? Nebezpečná džungle, do které neradno je se pouštět? Samá voda! V hlavním městě je především pořádně veselo.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - po stopách Keltů
Závist, Šance... Známá místa, oblíbené cíle výletů, ač tam v současnosti historii připomínají jen naučné cedule a občasná možnost si něco starodávného vyzkoušet.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Prokopské a Dalejské údolí
Přímo legendární místa, ikonické obrázky. Hle, ono se tam dá dokonce dojít pěšky, stačí překonat na vhodném místě řeku. A tak, když člověk tráví volný čas doma, není třeba smutnit...
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2022
Jako každý rok, i ten letošní přinesl malé i velké události, v souhrnu ovšem musím dát za pravdu tomu, kdo při loučení po vánoční návštěvě prohlásil, že "tenhle rok se nepoved". Tak se tu pokusím moc neprskat...
Klára Tůmová
Veselé Vánoce
Něco sem napsat musím, ale nic moc mě nenapadá, ono je to vlastně jedno, nemám ani pořádný text, takže tohle půjde pěkně mimo hlavní proud. Tak asi šťastný a veselý milí návštěvníci pravidelní i občasní.
Klára Tůmová
Tohle jsme stihli
I když to bylo asi těsný. Když jsem první prosincový den jela kolem, už bylo uklizeno, rekord z roku 2018 nepadl. (A letos bylo tématem partnerství.)
Klára Tůmová
Bylo nás šest
Ten den jsme měli vyloupnout první čokoládku z kalendáře, pokochat se konečně povolenou výzdobou a vrhnout se do víru příprav. Místo toho aby se člověk soukal do nenáviděných kousků v nenáviděné barvě a vyrazil na cestu.
Klára Tůmová
Turistou v rodném městě - Barrandovské skály
Když člověk musí trávit dovolenou doma, protože nemá hlídání zvěře, mohlo by se to zdát k vzteku. Pro někoho ovšem nastal ideální čas konečně poznat nejrůznější zákoutí rodného města.
Klára Tůmová
Výprava za Mařenou
"Myslíš, že tam ještě je, nebo ji někdo ukradl?" Hm, to zní jako zajímavá otázka, tak co třeba vyrazit to zjistit?
Klára Tůmová
Když to člověk nestihne
To je pořád času dost. Přece to tam bylo vždycky. Tak tam prostě někdy vyrazím. Až... To už je jedno. Tenhle report nebude. Anebo jo? (Turistou v rodném městě/Toulky časem - Zoo na Zbraslavi)
Klára Tůmová
Anabáze (bez)internetová
Lidičky, hlavně se nestěhujte. A když už náhodou musíte, nestěhujte si internetové připojení. V tomto procesu je spousta slabých míst. Nebo jsem snad narazila na celou plejádu joudů???
Klára Tůmová
Když čert tento
Třetí březen strávený ve velkoměstě. Jednou za to mohla potřeba dělat věci správně a jít okolí příkladem. Podruhé nemilosrdná vrchnost. A potřetí? Inu, po období klidu se někdy všechno prostě... sype.
Klára Tůmová
Co při/odnesl rok 2021
Na pozadí veledůležitých událostí se děje spousta věcí, které nejsou důležité pro všechny, avšak pro některé konkrétní z nás nejsou úplně zanedbatelné.
Klára Tůmová
Vánoční očekávání
Už zítra budeme napjatě čekat na zvonek ohlašující, že Ježíšek nadělil, a hlavně, jestli dostal naše dopisy s přáním a zařídil se podle nich.
Klára Tůmová
Lesní tajemství
Komu se nelení, tomu se zelení. Tam, kde ještě lesy máme, o zajímavosti nouze není. Stačí cestou koukat (nejen) po značkách a občas zapojit fantazii.
Klára Tůmová
Ani mně se poslední dobou nějak nechce...
V době, kdy prezident úřaduje z vitríny a ministr zdravotnictví z domova, kam je zavřela nejskloňovanější nemoc na světě, kdy se z rádia celý den linou nenáviděné ucourané melodie (stejně mi bude za měsíc líto, že...
Klára Tůmová
Kolemjílovské courání - Svatojánské proudy
"Štěchovická laguna když dřímá..." Aha, Babička Mary, která nezvládla volby, patří spíš k Pikovicím, pod Medník, jsme i na jiné řece, legendární Kocába je mrňavá a v rozkopané obci najít značku taky není jen tak.
Klára Tůmová
Není už černej...
Stačí, aby něco nicotného odmaskovalo problém daleko větší. A hned se ukáže, komu bylo vyměřeno moc málo. A co bude teď s oblíbeným "černej a bílej" nebo "černej a bílá"???
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 728
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 454x
twitter.com/tumovaklara
rysan.estranky.cz
Seznam rubrik
- Kočkování a psení
- Fotohrátky
- Hokusy pokusy
- Převážně vážně
- Toulavý boty
- Bulharsko 2012
- Sicílie 2013
- Benelux 2014
- Montenegro 2015
- Švýcarsko 2016
- Osobní
- Nezařazené