Klárko, ztratím se všude. Už jsem bloudila v Humpolci, Jindřichově Hradci, v Plzni, v Jihlavě, i v Domažlicích.... Většinou kouknu na cestu, řeknu si, že to znám a potom, bum, rozkopana cesta. Jednou jsem jela a jela... Skoro k rakouským hranicím... (to jsem měla manžela jako přítele na telefonu )

Navigace mne stále nutí otočit se do protisměru, zda se mi poněkud zmatená.

Z rezervy mam panickou hruzu

Dokud je, je to dobrý.

Jsem spatny cestovatel a jeste horsi navigator, ja bych bloudila jeste dneska, ale vy jste to zvladla

Ale to jen proto, že jsem nezajela do té Prahy. Jinak už by mě asi nikdy nikdo nenašel. ;-)

Hlavně, že ses znovu našla

Co já, to by byl aspoň klid. Ale ty druhé dva jsem ztratit nechtěla.

Ano bloudění, to znám velmi dobře. To zvládám kdykoliv a kdekoliv i s Google mapou a trasovačem.

Tak hlavně, že jste šťastně dorazili do cíle.

Pokud vím, tak všichni dorazili na místo určení. :-)

Tak vy jste si udělali ještě bojovku ?:-)))

Jen takovou malou. :-)

Joo, to je o nervy, trpěla jsem, a to jsem to jen četla.

A teď si představ v tom autě sedět. ;-)

Uznávám, to je hodně dramatický popis cesty. Kam se hrabe Bittner, to se nedá srovnat

Nějak nevím, co chtěl básník říci, zato vím, jak taková dramata na přítomné působí.

Upřednostňuji živou navigaci, ta signál neztrácí a navíc je s ní i legraci. Však ji znáš

Myslíš jako: Po starý, na dálnici ne... Ani nevim, že je tu tak velká silnice... Já to tu neznám... Tady bydlela spolužačka z gymplu, ta, co podváděla... Tady sme nikdy nebyli... A tak. :-D :-P ;-)

no co, dopalo to dobře, jako v pohádce

Jen jsem si vzpomněla, jak jsi na Hlaváku strašně spěchal do vlaku, abys chytl místo a vlak teprve vyjížděl ze Smíchova